brnovinky

Přepnout do PC verze

Zahrada brněnské vily Tugendhat opět vypadá jako z 30. let 20. století

Zahrada vily Tugendhat v Brně - stav před rekonstrukcí.Ostře sledovaná rekonstrukce funkcionalistické vily Tugendhat – brněnské památky na seznamu UNESCO, míří do svého finále. Plánované předání stavby zástupci města Brna oznámili na 24. ledna příštího roku. Odborníci na revitalizaci venkovních prostor jsou už však s prací u konce. Obnovené prostory včetně rozsáhlé zahrady město Brno převzalo 11. listopadu. První návštěvníci do vily Tugendhat opět vkročí na jaře příštího roku.


Památková obnova zahrady navazovala na výkopové práce prováděné v souvislosti s rekonstrukcí kanalizace. V úvodní fázi odborníci odstranili nevhodné dřeviny, vysazené roku 1985, které neodpovídaly původnímu sortimentu z roku 1930. Dále postupně upravovali profil terénu, obnovili původní cestní parkové sítě, vyzdili opěrné zídky dvoustupňového alpinária a odborně ošetřili dřeviny.

Zimní zahrada vily si na revitalizaci počká

Špičkoví specialisté vycházeli z precizně zpracovaného projektu obnovy zahrady. Přitom se zaměřili na archivní materiály a fotografie z 30. letech minulého století, kdy v domě žila rodina Tugendhatových. Přesně identifikovali všechny typy interiérové a exterierové zeleně a dožilé dřeviny nahradili pěti novými, již vzrostlými stromy. Vysadili dvě smuteční vrby, dva kaštany a jerlín. Právě pod jerlínem, jak ukazují historické fotografie, probíhaly první diskuse o rozdělení Československa mezi tehdejšími premiéry Václavem Klausem a Vladimírem Mečiarem. Travnatý pás před vilou odborníci osadili vzrostlými akáty a modernizaci zahrady završili instalací zavlažovacího zařízení a travního koberce.

V budoucnu prostory teras a vstup do vily zpestří mobilní zeleň a východní a jižní fasádu pracovníci pokryjí popínavými rostlinami. Stejných revitalizačních postupů se posléze dočká i zimní zahrada vily.

Historie zahrady

Na návrhu zahrady spolupracovala s Miesem van der Rohe, architektem vily Tugendhat, brněnská architektka Markéta Roderová-Müllerová. Velkou část zahrady tvořila zatravněná louka s využitím několika stávajících solitérních stromů a základní cestní síť, vytyčená na pozemku již v 19. století. Mies měl v oblibě velké travnaté plochy s ojedinělými porosty v duchu takzvané zdůrazněné prázdnoty.

Nejnovější průzkumy zahrady pozoruhodně interpretují propojení domu a jeho přírodního rámce ve třech základních momentech. Určující je vztah domu k panoramatu města s jednotlivými pohledy a průhledy na stavební dominanty. Dalším aspektem je použití rostlin na fasádách domu, patrné na Miesových skicách a na rodinných fotografiích pořízených Fritzem Tugendhatem. Optické „zmizení“ hmoty domu v zeleni umocňuje při pohledu z vnějšku dokonalé propojení interiéru s exteriérem. Nakonec je to vlastní uspořádání zahrady s kompozičními vazbami na hlavní obytný prostor vily, zřejmé například v přímé návaznosti jídelny na letní posezení pod smuteční vrbou.

Terasy se suchými zídkami z volně ložených kamenů, které byly osázeny trvalkami, tvořily optickou podnož stavby, důležitou pro vyznění pohledu na dům ze spodní části zahrady.Ve vstupní části z ulice Černopolní i na zahradní terase byly umístěny rostliny v nádobách. Těsné propojení interiéru a vegetace zprostředkovala zimní zahrada s jezírkem s vodními rostlinami a zelení v květináčích.

Markéta Roderová-Müllerová

Zahradní architektka Markéta Roderová-Müllerová (1898–1981) spolupracovala s brněnským architektem Otto Eislerem, bratrem Artura a Mořice Eislerových, jejichž firma realizovala stavbu vily Tugendhat. Tak se zřejmě dostala do kontaktu s Miesem, kterému mohl konvenovat její německý původ a berlínská studia.

Absolvovala Vyšší zahradnickou školu v Lednici na Moravě (1919) a pracovala ve zdejším zámeckém zahradnictví (1919–20); externě studovala na prestižní Vysoké škole zahradnické v Berlíně-Dahlemu. Později působila v zahradnictví bratří Schützů v Olomučanech, na jejichž popud se stala jednou z prvních pěstitelů trvalek v Československu. Zasloužila se o založení botanické zahrady a arboreta při Vysoké škole zemědělské, dnes Mendelově univerzitě v Brně, kde působila v letech 1967–71.

text Síma, foto MaK., zdroj: Iveta Černá, Vila Tugendhat Brno

{linkr:related;keywords:architektury;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}

Joomla SEF URLs by Artio

(c) MaK., 2008-2099, všechna práva vyhrazena, kopírování obsahu jen se svolením redakce

Nahoru PC verze