Židovskou branou v Brně už neprojdete
- Podrobnosti
- Kategorie: Brno známé neznámé
- Zobrazeno: 9367
Na začátku Židovské ulice, dnešní Masarykovy, se nacházela jedna z nejstarších brněnských bran. Plnila úlohu první brány při výstavbě mohutných středověkých hradeb. Byla jedinou branou, kterou mohli ke vstupu do města používat Židé, od nichž bylo vybíráno tak zvané židovské mýto. S jejími fragmenty se však můžete setkat i dnes.
První dochovaná zmínka o Židovské bráně pochází z roku 1328, ale zřejmě už existovala v první polovině 13. století. Tvořily ji tři hlavní části – vnější, střední a vnitřní. Vnější, nejzdobnější část, Brňané mnohokrát upravili a přestavěli.
Antonín Pilgram bránu přestavěl
V roce 1508, před blížícím se útokem Turků, se jí dotkla zásadní přestavba, které se ujal stavitel Antonín Pilgram. Bránu upravil do krásné architektonické podoby, opravdového skvostu s četnými zdobnými prvky a Herkulovými štíty. Některé fragmenty se dochovaly dodnes a jsou k vidění v lapidáriu hradu Špilberk.
Buď pochváleno město...
V ryzalitu brány mohli kolemjdoucí číst latinský nápis Buď pochváleno město, které v době míru myslí na válku. Anno, pros syna, aby obyvatele města zachoval. Mistr Antonín 1508.
„Část nápisu se objevil také na hradbách v brněnských Denisových sadech. Nepřišli jsme však s historičkou Milenou Flodrovou na to, kdo jej tam umístil. Je celkem viditelný i zdálky, ale drobný,“ prozrazuje odborník na brněnské podzemí Aleš Svoboda.
Tabule na rohu dodnes
Židovskou bránu dnes připomíná i tabule na rohovém domě mezi Masarykovou a Nádražní ulicí. Na ní je vymalována Židovská brána s nápisem Ferdinandova brána. „To je ale špatně, protože Ferdinandova brána vypadala jinak. Pravdou však je, že byla postavena na stejném místě,“ dodává Svoboda.
V roce 1835 brána padá
V roce 1835 Židovskou bránu, ač šlo o architektonický skvost, Brňané zbořili. Její úzký průchod už nevyhovoval zvyšujícímu se počtu projíždějících vozů. Nahradila ji nová brána se samostatným průjezdem pro vozy a průchodem pro pěší.
Ferdinandovu bránu uvedl do provozu sám císař
Nová brána nesla název Ferdinandova, podle císaře Ferdinanda. Ten ji slavnostně otevřel a uvedl do provozu. Hned za branou se nacházel hotelový objekt, dnes známý jako Padowetz. Patřil brněnskému podnikateli statkáři Lorenzovi Padowetzovi. Původně se nazýval U Císaře rakouského, podle tehdejšího hostince. Hotelu však nikdo neřekl jinak, než Padowetz. O něm si více povíme zase příště.
Statkář Padowetz při bourání vyjmul jednu cihlu
Ferdinandova brána sloužila pouze třicet let. Při jejím bourání pomáhal mezi měšťany vážený statkář Padowetz, který byl v té době už úplně slepý. Symbolicky vyjmul jednu cihlu ze staré brány.
Konec opevnění, Brno se nadechuje k novým zítřkům
S bouráním se začalo o půlnoci. Pás hradebních zdí a bran byl podle Brňanů překážkou k rozkvětu města. Ten mohl vypuknout právě zbouráním Ferdinandovy brány a následně dalších částí opevnění.
Brno se symbolicky začalo nadechovat k novým zítřkům.
Síma, foto MaK., brnovinky, historická ilustrace Wikimedia Commons
Židovskou branou v Brně už neprojdete
Kategorie: Brno známé neznámé Zobrazeno: 9367
Na začátku Židovské ulice, dnešní Masarykovy, se nacházela jedna z nejstarších brněnských bran. Plnila úlohu první brány při výstavbě mohutných středověkých hradeb. Byla jedinou branou, kterou mohli ke vstupu do města používat Židé, od nichž bylo vybíráno tak zvané židovské mýto. S jejími fragmenty se však můžete setkat i dnes.
První dochovaná zmínka o Židovské bráně pochází z roku 1328, ale zřejmě už existovala v první polovině 13. století. Tvořily ji tři hlavní části – vnější, střední a vnitřní. Vnější, nejzdobnější část, Brňané mnohokrát upravili a přestavěli.
Antonín Pilgram bránu přestavěl
V roce 1508, před blížícím se útokem Turků, se jí dotkla zásadní přestavba, které se ujal stavitel Antonín Pilgram. Bránu upravil do krásné architektonické podoby, opravdového skvostu s četnými zdobnými prvky a Herkulovými štíty. Některé fragmenty se dochovaly dodnes a jsou k vidění v lapidáriu hradu Špilberk.
Buď pochváleno město...
V ryzalitu brány mohli kolemjdoucí číst latinský nápis Buď pochváleno město, které v době míru myslí na válku. Anno, pros syna, aby obyvatele města zachoval. Mistr Antonín 1508.
„Část nápisu se objevil také na hradbách v brněnských Denisových sadech. Nepřišli jsme však s historičkou Milenou Flodrovou na to, kdo jej tam umístil. Je celkem viditelný i zdálky, ale drobný,“ prozrazuje odborník na brněnské podzemí Aleš Svoboda.
Tabule na rohu dodnes
Židovskou bránu dnes připomíná i tabule na rohovém domě mezi Masarykovou a Nádražní ulicí. Na ní je vymalována Židovská brána s nápisem Ferdinandova brána. „To je ale špatně, protože Ferdinandova brána vypadala jinak. Pravdou však je, že byla postavena na stejném místě,“ dodává Svoboda.
V roce 1835 brána padá
V roce 1835 Židovskou bránu, ač šlo o architektonický skvost, Brňané zbořili. Její úzký průchod už nevyhovoval zvyšujícímu se počtu projíždějících vozů. Nahradila ji nová brána se samostatným průjezdem pro vozy a průchodem pro pěší.
Ferdinandovu bránu uvedl do provozu sám císař
Nová brána nesla název Ferdinandova, podle císaře Ferdinanda. Ten ji slavnostně otevřel a uvedl do provozu. Hned za branou se nacházel hotelový objekt, dnes známý jako Padowetz. Patřil brněnskému podnikateli statkáři Lorenzovi Padowetzovi. Původně se nazýval U Císaře rakouského, podle tehdejšího hostince. Hotelu však nikdo neřekl jinak, než Padowetz. O něm si více povíme zase příště.
Statkář Padowetz při bourání vyjmul jednu cihlu
Ferdinandova brána sloužila pouze třicet let. Při jejím bourání pomáhal mezi měšťany vážený statkář Padowetz, který byl v té době už úplně slepý. Symbolicky vyjmul jednu cihlu ze staré brány.
Konec opevnění, Brno se nadechuje k novým zítřkům
S bouráním se začalo o půlnoci. Pás hradebních zdí a bran byl podle Brňanů překážkou k rozkvětu města. Ten mohl vypuknout právě zbouráním Ferdinandovy brány a následně dalších částí opevnění.
Brno se symbolicky začalo nadechovat k novým zítřkům.
Síma, foto MaK., brnovinky, historická ilustrace Wikimedia Commons