Déja vue – hipokampus a nová studie MU / CEITEC z Brna
- Podrobnosti
- Kategorie: počasí, příroda a věda
- Zobrazeno: 5919
Pod francouzským názvem v titulku se skrývá mystický zážitek poprvé popsaný svatým Augustinem v jeho spise De Trinite-O Trojici Boží. Stejný jev popisují spisovatelé: Walter Scott, Charles Dickens, Lev Tolstoj, Marcel Proust, Thomas Hardy a Joseph Keller. Objevuje se například i v kultovním filmu Matrix. K jevu nově přistupuje studie brněnských vědců z Masarykovy university působících pod Středoevropským technologickým institutem CEITEC. V centru pozornosti vědců se tak ocitl hipokampus.
Svatý Augustin jev Déja vue nazývá falsa memorie - falešné vzpomínky, dnes jej známe pod názvem Ilusion déja vue - pocit již viděného. Jedná se zážitek, kdy jedinec má pocit, že určitou situaci v jistém prostředí už jednou prožil. Ví přitom, že nikdy v tom prostředí nebyl a nikdy tuto situaci neprožil. Vše zažívá poprvé. Pro zážitek nemá vysvětlení a navozuje tak pocit nadsmyslového zážitku prožitého snad v minulém životě pokud nějaký existuje.
Jev přitahuje pozornost psychologů a neurovědců po více než jedno století. Vyskytuje se například jako doprovodný zjev u 30 % pacientů při úvodní fázi - auře epileptického záchvatu i u některých psychiatrických onemocnění. Příležitostný výskyt je u 60 – 80 % zdravých jedinců. Jde tedy o běžný fenomén odpovídající normě. K jeho vysvětlení existuje mnoho hypotéz, ale žádná nevysvětluje jeho výskyt u zdravých jedinců.
Průlom z Brna
Nedávno však došlo k průlomu. Jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature Genetics a současně další vědecké mezinárodní periodikum Cortex zveřejnili studii brněnských vědců z Masarykovy university působících pod Středoevropským technologickým institutem CEITEC. U vzorku 113 zdravých dobrovolníků provedli strukturální vyšetření mozku magnetickou rezonancí.
Následovala nová citlivá metoda pro automatickou analýzu struktury mozku, nazvaná source-based morfology. Porovnali pak velikost jednotlivých mozkových oblastí u jedinců, kteří déja vue nezažili a těmi u nichž se vyskytuje.
V centru pozornosti hipokampus
V centru pozornosti vědců se tak ocitl hipokampus. Jde o malou strukturu na vnitřní straně spánkových laloků, kde po celý život probíhá tvorba nových nervových buněk. Hipokampus má významnou roli v zajištění paměti. Vědci nejmodernějšími metodami zjistili mezi oběma skupinami drobné, ale statisticky významné rozdíly v množství šedé hmoty v některých oblastech mozku s maximem nálezů v oblasti právě hipokampu. Skupiny se zážitkem déja vue ji měla méně.
Hipokampus je výjimečně citlivý na nejrůznější vlivy z vnějšího prostředí, ať patologické-zánět, nedokrvení, záchvaty, nebo fyziologické-stres, nedostatek spánku. Platí to zejména v raném dětském věku. Tyto faktory společně s genetickými vlivy mohou vést ke zmenšení objemu hipokampu a jeho zvýšené neuronální dráždivosti.
Pak běžná náhodná podráždění nervových buněk v oslabené oblasti hypokampu, se mohou stát drobnými chybami v systému-falešnými vzpomínkami. Psychiatrie se díky technickému pokroku medicíny, po sto letech vrací, k odloženému Freudovu projektu biologické psychopatologie.
CEITEC - Společný projekt šesti univerzit
Je to umožněno vědeckým pracovištěm - společným projektem šesti nejvýznamnějších brněnských univerzit CEITEC financovaným Evropským fondem pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, prioritní osa 1-Evropská centra excelence.
Jeho celkový rozpočet je 5,246 miliardy korun. Do roku 2014 vyrostou v Univerzitním kampusu Masarykovy univerzity a kampusu Vysokého učení technického pod Palackého vrchem laboratoře o rozloze 25 tisíc metrů čtverečních, kde bude probíhat výzkum sedmi programů, z nichž Výzkum mozku a lidské mysli financovaný částkou 117 milionů Kč nese první výsledky.
Dr. Vít Pospíšil, brnovinky, foto MÚ, CEITEC
{linkr:related;keywords:nemocnice;limit:8;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Déja vue – hipokampus a nová studie MU / CEITEC z Brna
Kategorie: počasí, příroda a věda Zobrazeno: 5919
Pod francouzským názvem v titulku se skrývá mystický zážitek poprvé popsaný svatým Augustinem v jeho spise De Trinite-O Trojici Boží. Stejný jev popisují spisovatelé: Walter Scott, Charles Dickens, Lev Tolstoj, Marcel Proust, Thomas Hardy a Joseph Keller. Objevuje se například i v kultovním filmu Matrix. K jevu nově přistupuje studie brněnských vědců z Masarykovy university působících pod Středoevropským technologickým institutem CEITEC. V centru pozornosti vědců se tak ocitl hipokampus.
Svatý Augustin jev Déja vue nazývá falsa memorie - falešné vzpomínky, dnes jej známe pod názvem Ilusion déja vue - pocit již viděného. Jedná se zážitek, kdy jedinec má pocit, že určitou situaci v jistém prostředí už jednou prožil. Ví přitom, že nikdy v tom prostředí nebyl a nikdy tuto situaci neprožil. Vše zažívá poprvé. Pro zážitek nemá vysvětlení a navozuje tak pocit nadsmyslového zážitku prožitého snad v minulém životě pokud nějaký existuje.
Jev přitahuje pozornost psychologů a neurovědců po více než jedno století. Vyskytuje se například jako doprovodný zjev u 30 % pacientů při úvodní fázi - auře epileptického záchvatu i u některých psychiatrických onemocnění. Příležitostný výskyt je u 60 – 80 % zdravých jedinců. Jde tedy o běžný fenomén odpovídající normě. K jeho vysvětlení existuje mnoho hypotéz, ale žádná nevysvětluje jeho výskyt u zdravých jedinců.
Průlom z Brna
Nedávno však došlo k průlomu. Jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature Genetics a současně další vědecké mezinárodní periodikum Cortex zveřejnili studii brněnských vědců z Masarykovy university působících pod Středoevropským technologickým institutem CEITEC. U vzorku 113 zdravých dobrovolníků provedli strukturální vyšetření mozku magnetickou rezonancí.
Následovala nová citlivá metoda pro automatickou analýzu struktury mozku, nazvaná source-based morfology. Porovnali pak velikost jednotlivých mozkových oblastí u jedinců, kteří déja vue nezažili a těmi u nichž se vyskytuje.
V centru pozornosti hipokampus
V centru pozornosti vědců se tak ocitl hipokampus. Jde o malou strukturu na vnitřní straně spánkových laloků, kde po celý život probíhá tvorba nových nervových buněk. Hipokampus má významnou roli v zajištění paměti. Vědci nejmodernějšími metodami zjistili mezi oběma skupinami drobné, ale statisticky významné rozdíly v množství šedé hmoty v některých oblastech mozku s maximem nálezů v oblasti právě hipokampu. Skupiny se zážitkem déja vue ji měla méně.
Hipokampus je výjimečně citlivý na nejrůznější vlivy z vnějšího prostředí, ať patologické-zánět, nedokrvení, záchvaty, nebo fyziologické-stres, nedostatek spánku. Platí to zejména v raném dětském věku. Tyto faktory společně s genetickými vlivy mohou vést ke zmenšení objemu hipokampu a jeho zvýšené neuronální dráždivosti.
Pak běžná náhodná podráždění nervových buněk v oslabené oblasti hypokampu, se mohou stát drobnými chybami v systému-falešnými vzpomínkami. Psychiatrie se díky technickému pokroku medicíny, po sto letech vrací, k odloženému Freudovu projektu biologické psychopatologie.
CEITEC - Společný projekt šesti univerzit
Je to umožněno vědeckým pracovištěm - společným projektem šesti nejvýznamnějších brněnských univerzit CEITEC financovaným Evropským fondem pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, prioritní osa 1-Evropská centra excelence.
Jeho celkový rozpočet je 5,246 miliardy korun. Do roku 2014 vyrostou v Univerzitním kampusu Masarykovy univerzity a kampusu Vysokého učení technického pod Palackého vrchem laboratoře o rozloze 25 tisíc metrů čtverečních, kde bude probíhat výzkum sedmi programů, z nichž Výzkum mozku a lidské mysli financovaný částkou 117 milionů Kč nese první výsledky.
Dr. Vít Pospíšil, brnovinky, foto MÚ, CEITEC
{linkr:related;keywords:nemocnice;limit:8;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}