Johann Gregor Mendel - brněnská ikona na filmovém plátně
- Podrobnosti
- Kategorie: počasí, příroda a věda
- Zobrazeno: 5095
Augustinianský klášter sv. Tomáše byl Mendelovým působištěm.
Vedoucí Mendeliana Moravského zemského muzea Jiří Sekerák průměrně dvakrát ročně připravuje materiál pro zahraniční filmové štáby týkající se naší ve světě nejznámější osobnosti - Johannu Gregorovi Mendelovi. Jen BBC natočila o Mendelovi šest dokumentárních filmů. Víc jich natočila pouze o Darwinovi.
Je to způsobeno objevem molekuly DNA roku 1953 a prudkým rozvojem genetiky za uplynulé půlstoletí, které stále zrychluje. Ne náhodou současné převratné objevy genetiky razí 21. století přízvisko Mendelovo století.
15 let a 20 tisíc pokusů
Mendel zkoumal i počasí, ukazuje
jeho záznamy ředitel ČHMÚ v Brně
Jaroslav Rožnovský.
Cesta Johanna Gregora Mendela k jeho objevům byla však nenápadná, zato houževnatá. Za 15 let provedl na dvacet tisíc pokusů. O svých objevech pronesl přednášku na půdě moravské vědecké společnosti a rozeslal zprávu dobovým vědeckým autoritám. Ty tehdy zastávaly jiný názor a Mendelovy objevy skončily v koši. Až pokusy Thomase Morgana s banánovou muškou - Drosophylou překryté událostmi první světové války přitáhly ke genetice pozornost. Nacisté v rámci eugeniky - nauky vysvětlující vývoj přežitím nejschopnějších jedinců, kterou si přizpůsobili - se k Mendelovi hlásili a zdůvodňovali jeho naukou o dědičnosti své rasové teorie.
Větevnatá pšenice
Mendlovo náměstí - jako vzpomínka na badatele.
Po druhé světové válce přišla reakce a Mendelmorganovská nauka, jak se tehdy nazývala, byla ve Východním bloku zakázána a nahrazena teorií Stalinova oblíbence Lysenka a jeho spolupracovnice Lepešinské. Lysenkova teorie byla blízká pojetí středověkých alchymistů - z ničeho, po mnoha pokusech, se dá něco vytvořit. Na našich polích pak rostla větevnatá pšenice místo osvědčených kvalitních odrůd.
Zfilmovaný Mendel
Staré Brno je dnes místem Mendelova muzea.
Až 60. léta 20. století připustila genetická bádání a přihlášení se k Mendelovi. Tehdy byl o něm natočen i televizní dokument. Brněnské studio České televize splácí dluh a po desítkách let natočilo téměř hodinový dokument nazvaný Johann Gregor Mendel – neustálá výzva. Režisér Pavel Jirásek se inspiroval knihou Jiřího Sekeráka Mendel v černé skříňce a natočil film mapující nejen historii, ale hlavně Mendelovu metodu a způsob myšlení.
Teprve dnešní doba dokáže pochopit Mendela v plné šíři za pomoci oborů, jako je informatika, kybernetika, teorie systémů a soft computing. Film promítla Česká televize v polovině října a bude obeslán na specializované festivaly dokumentárních filmů do Moskvy a Paříže. Poslouží také výuce na školách.
text Dr. Vít Pospíšil, ilustrační foto Marián K., brnovinky
{linkr:related;keywords:mendel;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Johann Gregor Mendel - brněnská ikona na filmovém plátně
Kategorie: počasí, příroda a věda Zobrazeno: 5095
Augustinianský klášter sv. Tomáše byl Mendelovým působištěm.
Vedoucí Mendeliana Moravského zemského muzea Jiří Sekerák průměrně dvakrát ročně připravuje materiál pro zahraniční filmové štáby týkající se naší ve světě nejznámější osobnosti - Johannu Gregorovi Mendelovi. Jen BBC natočila o Mendelovi šest dokumentárních filmů. Víc jich natočila pouze o Darwinovi.
Je to způsobeno objevem molekuly DNA roku 1953 a prudkým rozvojem genetiky za uplynulé půlstoletí, které stále zrychluje. Ne náhodou současné převratné objevy genetiky razí 21. století přízvisko Mendelovo století.
15 let a 20 tisíc pokusů
Mendel zkoumal i počasí, ukazuje
jeho záznamy ředitel ČHMÚ v Brně
Jaroslav Rožnovský.
Cesta Johanna Gregora Mendela k jeho objevům byla však nenápadná, zato houževnatá. Za 15 let provedl na dvacet tisíc pokusů. O svých objevech pronesl přednášku na půdě moravské vědecké společnosti a rozeslal zprávu dobovým vědeckým autoritám. Ty tehdy zastávaly jiný názor a Mendelovy objevy skončily v koši. Až pokusy Thomase Morgana s banánovou muškou - Drosophylou překryté událostmi první světové války přitáhly ke genetice pozornost. Nacisté v rámci eugeniky - nauky vysvětlující vývoj přežitím nejschopnějších jedinců, kterou si přizpůsobili - se k Mendelovi hlásili a zdůvodňovali jeho naukou o dědičnosti své rasové teorie.
Větevnatá pšenice
Mendlovo náměstí - jako vzpomínka na badatele.
Po druhé světové válce přišla reakce a Mendelmorganovská nauka, jak se tehdy nazývala, byla ve Východním bloku zakázána a nahrazena teorií Stalinova oblíbence Lysenka a jeho spolupracovnice Lepešinské. Lysenkova teorie byla blízká pojetí středověkých alchymistů - z ničeho, po mnoha pokusech, se dá něco vytvořit. Na našich polích pak rostla větevnatá pšenice místo osvědčených kvalitních odrůd.
Zfilmovaný Mendel
Staré Brno je dnes místem Mendelova muzea.
Až 60. léta 20. století připustila genetická bádání a přihlášení se k Mendelovi. Tehdy byl o něm natočen i televizní dokument. Brněnské studio České televize splácí dluh a po desítkách let natočilo téměř hodinový dokument nazvaný Johann Gregor Mendel – neustálá výzva. Režisér Pavel Jirásek se inspiroval knihou Jiřího Sekeráka Mendel v černé skříňce a natočil film mapující nejen historii, ale hlavně Mendelovu metodu a způsob myšlení.
Teprve dnešní doba dokáže pochopit Mendela v plné šíři za pomoci oborů, jako je informatika, kybernetika, teorie systémů a soft computing. Film promítla Česká televize v polovině října a bude obeslán na specializované festivaly dokumentárních filmů do Moskvy a Paříže. Poslouží také výuce na školách.
text Dr. Vít Pospíšil, ilustrační foto Marián K., brnovinky
{linkr:related;keywords:mendel;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}