Moderní výuka medicíny - virtuální pacient v Brně
- Podrobnosti
- Kategorie: počasí, příroda a věda
- Zobrazeno: 4789
Autor anatomického atlasu profesor Karel Žlábek říkával studentům medicíny: anatomie vyžaduje olověný zadek. Chtěl tím naznačit obtížnost studia vyžadujícího vytrvalost a paměť. V současné době by se měl student nabiflovat 10 tisíc odborných termínů. Jestliže přeneseme tento počet na slovíčka cizího jazyka jedná se o dokonalou znalost. V situaci, kdy znalosti narůstají geometrickou řadou a medicína zasahuje do řady oborů, Lékařská fakulta brněnské Masarykovy univerzity inovuje svou výuku.
Principem moderní výuky je provázání stále více specializovanějších oborů. Podle děkana Lékařské fakulty MU Jiřího Mayera je předpokladem úspěchu správně nastavit určitou míru znalostí a dovedností, kterou musí absolvent Lékařské fakulty MU v jednotlivých předmětech získat.
Exploze poznatků v medicíně
Jedním z důsledků současné exploze poznatků v medicíně je, že učitelé často nemají dostatečné povědomí o tom, co je obsahem ostatních předmětů. Je proto nutné jasně definovat, co by měl student po absolvování daného předmětu znát. A to jednak proto, aby se studenti mohli snáze orientovat v záplavě informací, ale i z toho důvodu, aby vyučující ostatních předmětů věděli, na co mohou navazovat.
Je třeba také rozlišovat, jaké znalosti jsou pro každého absolventa nezbytné, a co už je záležitostí konkrétní specializace po skončení studia. Výsledkem procesu revize a stanovení tak zvaných výstupů z učení rovněž bude omezení situací, kdy student dostává některé informace opakovaně a na jiné již nezbývá čas.
Virtuální pacient
Součástí chystaných změn je také zavedení výuky pomocí tak zvaného počítačového virtuálního pacienta, který provede studenta všemi činnostmi lékaře v praxi - od vyšetření, přes správné stanovení diagnózy, až po samotnou léčbu. „Práce s virtuálním pacientem nemůže a ani nemá nahradit kontakt studenta s reálným nemocným člověkem. Je to však užitečný doplněk výuky, který pomáhá v situaci, kdy roste počet studentů, klesá počet lůžek v nemocnici a doba hospitalizace se zkracuje,“ vysvětluje proděkan Lékařské fakulty MU pro výuku v klinických oborech Jaroslav Štěrba.
Nové předměty - i v angličtině
Podle inovovaného systému výuky by se měli studenti na Lékařské fakultě MU začít učit v akademickém roce 2014 / 2015. Počítá se také se zavedením dvou nových předmětů – Diferenciální diagnostika a Kurz urgentní medicíny, a s vytvořením české i anglické verze podkladů pro výuku. Díky projektu bude zavedeno i nové testování komplexních znalostí a dovedností absolventů.
Brněnský unikát
Navržená koncepce je v České republice unikátní. Není divu, že má česká medicína i přes dosavadní drastické změny stále světovou úroveň.
Dr. Vít Pospíšil, brnovinky, ilustrační foto photostock
{linkr:related;keywords:nemocnice;limit:8;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Moderní výuka medicíny - virtuální pacient v Brně
Kategorie: počasí, příroda a věda Zobrazeno: 4789
Autor anatomického atlasu profesor Karel Žlábek říkával studentům medicíny: anatomie vyžaduje olověný zadek. Chtěl tím naznačit obtížnost studia vyžadujícího vytrvalost a paměť. V současné době by se měl student nabiflovat 10 tisíc odborných termínů. Jestliže přeneseme tento počet na slovíčka cizího jazyka jedná se o dokonalou znalost. V situaci, kdy znalosti narůstají geometrickou řadou a medicína zasahuje do řady oborů, Lékařská fakulta brněnské Masarykovy univerzity inovuje svou výuku.
Principem moderní výuky je provázání stále více specializovanějších oborů. Podle děkana Lékařské fakulty MU Jiřího Mayera je předpokladem úspěchu správně nastavit určitou míru znalostí a dovedností, kterou musí absolvent Lékařské fakulty MU v jednotlivých předmětech získat.
Exploze poznatků v medicíně
Jedním z důsledků současné exploze poznatků v medicíně je, že učitelé často nemají dostatečné povědomí o tom, co je obsahem ostatních předmětů. Je proto nutné jasně definovat, co by měl student po absolvování daného předmětu znát. A to jednak proto, aby se studenti mohli snáze orientovat v záplavě informací, ale i z toho důvodu, aby vyučující ostatních předmětů věděli, na co mohou navazovat.
Je třeba také rozlišovat, jaké znalosti jsou pro každého absolventa nezbytné, a co už je záležitostí konkrétní specializace po skončení studia. Výsledkem procesu revize a stanovení tak zvaných výstupů z učení rovněž bude omezení situací, kdy student dostává některé informace opakovaně a na jiné již nezbývá čas.
Virtuální pacient
Součástí chystaných změn je také zavedení výuky pomocí tak zvaného počítačového virtuálního pacienta, který provede studenta všemi činnostmi lékaře v praxi - od vyšetření, přes správné stanovení diagnózy, až po samotnou léčbu. „Práce s virtuálním pacientem nemůže a ani nemá nahradit kontakt studenta s reálným nemocným člověkem. Je to však užitečný doplněk výuky, který pomáhá v situaci, kdy roste počet studentů, klesá počet lůžek v nemocnici a doba hospitalizace se zkracuje,“ vysvětluje proděkan Lékařské fakulty MU pro výuku v klinických oborech Jaroslav Štěrba.
Nové předměty - i v angličtině
Podle inovovaného systému výuky by se měli studenti na Lékařské fakultě MU začít učit v akademickém roce 2014 / 2015. Počítá se také se zavedením dvou nových předmětů – Diferenciální diagnostika a Kurz urgentní medicíny, a s vytvořením české i anglické verze podkladů pro výuku. Díky projektu bude zavedeno i nové testování komplexních znalostí a dovedností absolventů.
Brněnský unikát
Navržená koncepce je v České republice unikátní. Není divu, že má česká medicína i přes dosavadní drastické změny stále světovou úroveň.
Dr. Vít Pospíšil, brnovinky, ilustrační foto photostock
{linkr:related;keywords:nemocnice;limit:8;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}