O medvědech nejen v brněnské ZOO

Kategorie: počasí, příroda a věda Zveřejněno 6. 12. 2011 0:56 Zobrazeno: 4284

Záhadný titulek chce obrátit pozornost čtenáře ke zvířeti, které bývalo v našich lesích doma. Svědčí o tom nejen místní názvy jako Nedvědice, ale i pomníčky v našich lesích na místech, kde byl zastřelen poslední medvěd. Zatím co název Nedvědice je velmi starý - z doby kdy ve staročeštině jméno zvířete znělo nedvěd, pomníčky pocházejí z první poloviny 19. století.

Podle názoru ředitele brněnské Zoo Martina Hovorky jde o zvíře natolik plaché, že by zasloužilo, aby se do našich lesů vrátilo. Lesní komplexy, jako Jeseníky a Beskydy, by uživily čtyři až šest párů medvědů. Do Beskyd se občas některý zatoulá z přemnožené populace na Slovensku. Medvěd není pouze masožravec, ale všežravec živící se lesním ovocem i trávou. Dokonce jeden z druhů trav na podzim vyhledává, aby pro přezimování nabral tuk.

V zimě přežívá v doupěti v letargickém stavu a občas vyleze. Od jara do podzimu obchází svůj velký rajón a během říje se setkává s medvědicí. Ta svá medvíďata pečlivě chrání i před jejich otcem. Ten je roztrhá, pokud je potká osamocené. V podstatě jde o regulaci druhu, který obývá velké území.

Na medvěda stačí pepřový sprej

Návštěvník se v lesích obývaných medvědy nemusí vyzbrojovat velkorážní kulovnicí, ale stačí mu obyčejný pepřový sprej. Je nutné ho použít třeba i na dálku a zvědavý medvěd, který je výjimkou, uteče. Soumrak medvědů u nás nastal během 18. a 19. století, kdy se zvýšila účinnost palných zbraní a zůstaly po nich jen výše zmiňované pomníčky.

Náš medvěd hnědý je jeden z menších medvědů s hmotností do 200 kg a výškou do 2,5 metru. Jeho příbuzní jsou podstatně větší. Ve filmech medializovaný grizly obývající Skalisté hory dosahuje hmotnosti 400 kg. Největší je medvěd kamčatský dosahující až 700 kg.

Korjakové lovili medvědy

V minulosti ho na Kamčatce lovil domorodý národ Korjaků. Lovec umisťoval jeho hlavu před svou chýši jako ochranný totem, ale medvědovi zašil oční víčka, aby neviděl svého vraha. Jde o velmi starý medvědí kult. Neandrtálci ve starší době kamenné ve švýcarských jeskyních pietně pochovávali hlavu medvěda jeskynního do kamenných skříněk.

Medvěda kamčatského, jako jediný pár ve střední Evropě, znají návštěvníci brněnské Zoo. Medvědi přijeli do Brna z Rostova na Donu a samec Jelizar je vysoký více než 3 metry a váží 700 kg. Po příjezdu si Jelizar pokoušel celých pět hodin vyhrabat medvědí brloh. Pak vzal za vděk připraveným domovem.

Oba jsou staří 17 let, tedy v optimálním rodičovském věku a jsou již zkušenými rodiči. V Rostově odchovali pět mláďat, z nichž tři byla vypuštěna do přírody. Osud kamčatských medvědů je ohrožen zájmem nadnárodních společností o suroviny tohoto území s dosud netknutou přírodou.

Jelizar je na sladké

Jelizar má rád sladké. V rostovské Zoo byl velmi oblíben a denně jako odměnu dostal až 1 kg cukru. Má z toho stopy na zubech. V brněnské Zoo místo cukru dostává méně agresivní med, který miluje.

Medvědice Kamčatka je o něco menší a lehčí než její partner. Na rozdíl od svého impozantního druha vyhlíží mírně až dobromyslně. Je však mnohem agresivnější a Jelizar měl před ní pořádný respekt. V poslední době se jejich vztah zlepšil a brněnská Zoo po Novém roce očekává radostnou událost - přírůstek tří až pěti malých medvídků. Pak záleží na hlasu přírody, zda je otec příjme.

Po případném odchování budou ozdobou některých zahraničních Zoo. Medvědy kamčatské můžete v Evropě vidět pouze ve čtyřech zoologických zahradách, včetně Brna. Jsou jedním z hlavních lákadel nové rozsáhlé expozice Beringie. Tvoří ji kamčatská lovecká usedlost, srub indiánů Západní Kanady Thlinkit a Kwakiutl, obklopené expozicemi zvířat tajgy, kanadských pralesů a severské tundry.

text Dr. Vít Pospíšil, foto MaK., brnovinky

{linkr:related;keywords:zoo;limit:8;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}