Bývaly doby, kdy se po našich lesích proháněli medvědi a vlci. Člověku příliš neškodili. Historky o hladových vlcích patří k pohádkám bratří Grimmů a opírají se o vzácné případy zvířat postižených vzteklinou. Od dob, kdy tito predátoři z našich lesů zmizeli, si lesáci stěžují na přemnoženou srnčí zvěř okusující mladé stromky a ničící lesy. Myslivci musí střílet slabší kusy a nahrazovat tak přírodní výběr. Soužití těchto šelem s člověkem by bylo možné.
Medvědi obtěžující člověka jsou nemocní jedinci neschopni se v přírodě uživit nebo výjimky navyklé na konzumaci odpadků. „Vlci“ strhávající ovce jsou ve skutečnosti zdivočelí psi. Obojí do středoevropské přírody nepatří.
Plaší medvědi i vlci
Jak medvěd, tak vlk, když na dálku čichem zaznamená přítomnost člověka, peláší, co mu nohy stačí. V naší přírodě žijí chráněná zvířata mnohem problematičtější.
Záškodník vodohospodářů - bobr
Bobr má vlastní názory na úpravu vodotečí a rybníků, zcela se odlišující od názoru vodohospodářů a rybářů. Přesto, že je chráněn, je ilegálně likvidován pro škody, jež objektivně působí.
Jsou další zvířata, která mizí díky změnám životního prostředí z naší přírody, jako je sysel a sýček. Brněnská Zoo, coby člen Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), je zapojena do ochrany sysla i sýčka i exotických zvířat.
Velká saola
Fascinující je příběh saoly. Byla objevena v roce 1993 a vyfotografována v roce 1998. Jde přitom o velké zvíře příbuzné turům. Poslední, podobně velké zvíře před saolou, bylo objeveno před 120 lety. Byla to příbuzná žiraf - africká okapi.
Saola žije v pohraničních horách mezi Vietnamem a Laosem, přežilo jich mezi 40 a 400 kusy. Více informací o akci EAZA na záchranu saoly, se lze dozvědět přímo na webu projektu.
Brněnská Zoo je zapojena i do projektu EAZA Shellshock Campaign 2004/2005 – na pomoc želvám. Jde o zvířata žijící na zemi 220 tisíc let od geologického období druhohor - triasu, tedy starší než ještěři a hadi.
V dnešní době na světě žije zhruba 300 druhů želv, z toho je 70 % ohroženo.
Řada želv žije v Indonésii, kde jsou loveny. Unie českých a slovenských zoo je nositelem projektu Kura-Kura. Zoo Brno, společně s indonéskou neziskovou organizací Yayasan Kuka Kura, Nusa Penida, vytvořila projekt, jehož cílem bylo zřízení vzdělávacího centra pro domorodce i turisty a návštěvníky ostrova Nusa Penida, ležícího poblíž ostrova Bali.
Vzdělávací centrum bylo slavnostně otevřeno před dvěma lety a v současné době spolupracuje se školami v blízkém okolí. Ve svých osvětových aktivitách upozorňuje na nebezpečí, které hrozí sladkovodním i mořským želvám, jako jedné z nejohroženějších skupin indonéské fauny.
Při tomto vzdělávacím centru vzniká i záchranná stanice pro želvy zabavené nelegálním obchodníkům a Kura Kura se postupně promění ve středisko integrace ochranářských aktivit ve prospěch želv, jejich životního prostředí a indonéské přírody.
Brněnská zoologická zahrada v současné době hledá sponzory pro vybavení ošetřovny za částku okolo 3 tisíc Eur. Je třeba pořídit přístroj identifikující rybářské háčky v těle zvířat a uspávací zařízení pro jejich operativní vynětí.
Dr. Vít Pospíšil, foto MaK., brnovinky
{linkr:related;keywords:zoo;limit:8;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Kategorie: počasí, příroda a věda Zobrazeno: 4708
Bývaly doby, kdy se po našich lesích proháněli medvědi a vlci. Člověku příliš neškodili. Historky o hladových vlcích patří k pohádkám bratří Grimmů a opírají se o vzácné případy zvířat postižených vzteklinou. Od dob, kdy tito predátoři z našich lesů zmizeli, si lesáci stěžují na přemnoženou srnčí zvěř okusující mladé stromky a ničící lesy. Myslivci musí střílet slabší kusy a nahrazovat tak přírodní výběr. Soužití těchto šelem s člověkem by bylo možné.
Medvědi obtěžující člověka jsou nemocní jedinci neschopni se v přírodě uživit nebo výjimky navyklé na konzumaci odpadků. „Vlci“ strhávající ovce jsou ve skutečnosti zdivočelí psi. Obojí do středoevropské přírody nepatří.
Plaší medvědi i vlci
Jak medvěd, tak vlk, když na dálku čichem zaznamená přítomnost člověka, peláší, co mu nohy stačí. V naší přírodě žijí chráněná zvířata mnohem problematičtější.
Záškodník vodohospodářů - bobr
Bobr má vlastní názory na úpravu vodotečí a rybníků, zcela se odlišující od názoru vodohospodářů a rybářů. Přesto, že je chráněn, je ilegálně likvidován pro škody, jež objektivně působí.
Jsou další zvířata, která mizí díky změnám životního prostředí z naší přírody, jako je sysel a sýček. Brněnská Zoo, coby člen Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), je zapojena do ochrany sysla i sýčka i exotických zvířat.
Velká saola
Fascinující je příběh saoly. Byla objevena v roce 1993 a vyfotografována v roce 1998. Jde přitom o velké zvíře příbuzné turům. Poslední, podobně velké zvíře před saolou, bylo objeveno před 120 lety. Byla to příbuzná žiraf - africká okapi.
Saola žije v pohraničních horách mezi Vietnamem a Laosem, přežilo jich mezi 40 a 400 kusy. Více informací o akci EAZA na záchranu saoly, se lze dozvědět přímo na webu projektu.
Brněnská Zoo je zapojena i do projektu EAZA Shellshock Campaign 2004/2005 – na pomoc želvám. Jde o zvířata žijící na zemi 220 tisíc let od geologického období druhohor - triasu, tedy starší než ještěři a hadi.
V dnešní době na světě žije zhruba 300 druhů želv, z toho je 70 % ohroženo.
Řada želv žije v Indonésii, kde jsou loveny. Unie českých a slovenských zoo je nositelem projektu Kura-Kura. Zoo Brno, společně s indonéskou neziskovou organizací Yayasan Kuka Kura, Nusa Penida, vytvořila projekt, jehož cílem bylo zřízení vzdělávacího centra pro domorodce i turisty a návštěvníky ostrova Nusa Penida, ležícího poblíž ostrova Bali.
Vzdělávací centrum bylo slavnostně otevřeno před dvěma lety a v současné době spolupracuje se školami v blízkém okolí. Ve svých osvětových aktivitách upozorňuje na nebezpečí, které hrozí sladkovodním i mořským želvám, jako jedné z nejohroženějších skupin indonéské fauny.
Při tomto vzdělávacím centru vzniká i záchranná stanice pro želvy zabavené nelegálním obchodníkům a Kura Kura se postupně promění ve středisko integrace ochranářských aktivit ve prospěch želv, jejich životního prostředí a indonéské přírody.
Brněnská zoologická zahrada v současné době hledá sponzory pro vybavení ošetřovny za částku okolo 3 tisíc Eur. Je třeba pořídit přístroj identifikující rybářské háčky v těle zvířat a uspávací zařízení pro jejich operativní vynětí.
Dr. Vít Pospíšil, foto MaK., brnovinky
{linkr:related;keywords:zoo;limit:8;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}