brnovinky

Přepnout do PC verze

Rosnička, tornáda, Mendel. Ředitel ČHMÚ v Brně Jaroslav Rožnovský přibližuje počasí

CHMU_reditel_Dr_Roznovsky_Brno_12072010_IMG_1115_MK

RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc. - ředitel brněnské ČHMÚ.

Téma, u nějž skončí řeč, když není o čem mluvit. Počasí. Někdo nadává na tropické vedro, jiný nesnáší hluboký mráz a sychravé podzimní dny moc oblíbenců také nemají. Obyvatelé žijící poblíž vodních toků se obávají každého  většího lijáku. Říkáte si: "Takové počasí nebývalo"? Něco na tom bude. Máme očekávat kruté zimy a nesnesitelně horká léta? Bude v létě sněžit? Poradí rosnička ve sklenici nebo ta v televizi? Lepší je zeptat se odborníka. S brnovinkami si nejen o počasí povídal ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc.

 

Vybavujete si pane doktore první myšlenku, kdy jste přemýšlel, že se budete zabývat počasím?

První myšlenka byla v dětství, protože jsem měl vždy rád přírodu. Už na základní škole jsem se věnoval botanice. Chodil jsem do přírody a sbíral jsem si rostliny do herbáře. Vždycky mě hodně zajímalo, proč zrovna v tomhle období kvetou, kdy začíná jaro a další tyto vazby. To, že je to záležitost meteorologická, jsem si plně uvědomil až v době studia na Vysoké škole zemědělské, když jsme měli předmět bioklimatologie. V podstatě od nějakých 18 let mi už bylo naprosto jasné, že se tomuto musím věnovat.

 

CHMU_Brno_12072010_IMG_1122_MK

ČHMÚ - pobočka Brno sídlí v Žabovřeskách.

Nelákaly vás profese jako popelář nebo pilot formule 1?

K přírodě jsem měl od počátku velký vztah. Nevybavuji si takové myšlenky, možná jsem někdy měl takový nápad. Utkvělo mi hodně to, že jsem byl v přírodě a s kamarády jsme pozorovali vše kolem. Zkoušeli jsme, co jak která kytka udělá.

Takže jste i roubovali?

Ano. Dělal jsem mnohé pokusy. Dokonce asi před rokem nebo dvěma jedna starší paní vzpomínala, jak někde na stráni kvetly růže, protože jsem je tam narouboval.

Kdy jste nastoupil na funkci ředitele Českého hydrometeorologického ústavu?

Já jsem na Českém hydrometeorologickém ústavu pracoval už jednou předtím a to v letech 1978 až 1982. Bylo to období, kdy jsem přešel z interní vědecké aspirantury a nebylo místo na tehdejší Vysoké škole zemědělské. Kromě toho, že mě baví meteorologie v aplikacích, tak mě velice baví pedagogika. Usiloval jsem o to místo, ale tenkrát to bohužel nešlo. Přešel jsem na ústav. Vrátil jsem se tedy na pracoviště, kde jsem již předtím skoro čtyři roky působil.

 

CHMU_Brno_12072010_IMG_1125_MK

Budova ČHMÚ v Brně na Kroftově ulici.

O jakou oblast se zajímáte nejvíce? Je to pořád bioklimatologie?

Ano, pořád bioklimatologie, agrometeorologie, mikrometeorologie. Všechno je to v tom komplexu působení k přírodě. Já mám takovou svoji vědeckou vizi, že jednotlivosti je potřeba studovat, ale nikdy samy o sobě nám neodpoví, co se v přírodě děje. Je tedy potřeba, aby to byl komplexní pohled. To mě přivedlo k tomu, že v pohledu bioklimatologie jsem se zajímal o dynamiku klimatu. To pak také odpovídá i tomu, co učím. Meteorologii vidím i v pohledu aplikací. To, co posloucháme o meteorologii, jsou pouze údaje ze stanice, které mají standardní prostředí, tak abychom je mohli srovnávat. Naše krajina je ale velmi členitá. Chceme-li se bavit o tom, co nám kde roste, tak to už pak není otázka mikroklimatu.

Sledujete za poslední léta nějaký velký pokrok v technice a získávání dat?

Možná bych mohl nadšeně říci, že za období svého působení se opravdu udělal obrovský technický pokrok. Když to vezmu z pohledu, kdy jsme začínali, tak naše generace byla ta, která se těsně po ukončení studia na vysokých školách začala dostávat k výpočetní technice. To, co jsme dříve kreslili na milimetrový papír a vyhodnocovali pásky z přístrojů, dnes všechno pomáhají dělat počítače. Pokrok šel dopředu i v měření mimozemském – družicové meteorologii. Co všechno se kreslilo na synoptickou mapu, tak nám dnes krásně dokumentuje obrázek z družice. Pak je zde rozvoj radarové meteorologie, modelování v hydrologii, využití radarových obrazů pro předpovědi srážek. Odpovídá to i obrovskému rozvoji fyzikálních a matematických věd. Meteorologie stojí na fyzikálním základu a má výhodu, že tento rozvoj pomáhá i meteorologii. To je jednoznačně prokazatelné.

 

CHMU_Brno_12072010_IMG_1121_MK

Letní vysoká teplota 12. července v 10 hodin.

Takže se stále zpřesňují měření a předpovědi?

Občan to nejlépe vidí na předpovědi počasí, která se významně zlepšila v odhadu o 10 až 15 procent. A to je obrovský pokrok. Pořád ta technika neumí to, co po nás mnozí chtějí. V zimě se ptají, jak bude v létě a naopak. Zpřesnění je v krátkém úseku, ale vysoké a jednoznačně pokrok přispívá i k tomu, že meteorologie získává daleko větší váhu, než dříve, kdy to byla věda popisná. Hovořila o procesech, ale nebyla až tak významně zapojena do běžných průmyslových procesů. Dnes v mnoha firmách pracují tak, že se podívají na naše předpovědi počasí a podle toho volí postupy.

 

Myslíte si, že se někdy dočkáme předpovědi typu Joštova ulice ve 13:30 déšť?

Já osobně si myslím, že tohoto se nikdy nedočkáme. Každému, kdo kritizuje předpověď počasí, se snažím opatrně vysvětlit, ať si uvědomí, že jeden oblak je od jednoho a půl kilometru do desíti kilometrů vysoký. Je to obrovská vzdálenost. To vše je potřeba důkladně fyzikálně pochopit. Stále se to zkoumá. Záleží také, jaké jsou na Joštově ulici podmínky. Budujeme města tak, že z nich vytláčíme zeleň. Když budeme takto pokračovat, tak možná budou na Joštově takové podmínky, že jednou tam spadne krupobití a menší srážky tam zase díky výstupným proudům vůbec nebudou. Je to velice složitý proces, ale je krásné o tom uvažovat.

 

CHMU_reditel_Dr_Roznovsky_Brno_12072010_IMG_1116_MK

Ředitel s Mendelovou knihou.

Sledujete za dobu co se počasím zabýváte, vyšší zájem veřejnosti o počasí? Zajímají se lidé o více detailů?

Zájem narostl díky technice. Internet je záležitost, která hodně pomohla také vzdělanosti a přehledu. Máme spoustu amatérů meteorologů, ale v podstatě jsou to výborní odborníci. Mnozí z nich nemají potřebné vzdělání, ale některé věci si vykládají po svém. Někdy zájem o počasí sklouzne k tomu, že nám udávají na internetu trošku mystifikující záležitosti. Bylo by dobré, kdyby si někdy nechali poradit. Lidé zvýšili svůj zájem o počasí. Dnes už lidé nejsou jen ve svém místě. Jezdí na dovolenou na velké vzdálenosti. Ptají se, jak tam bude. Zájem narostl i z hlediska poznání. Lidé mají pozorování jevů v atmosféře i jako koníčka. Při světovém meteorologickém dni u nás roste návštěvnost. Chodí k nám jak mladí, tak lidé v důchodu.

 

Zabýváte se také výzkumem jeskyní v Moravském krasu. Jsou známy už nějaké výsledky?

Meteorologie jako fyzikální věda působí i v jeskyních. Je to uzavřené prostředí, takzvané mikroklima. Člověk ho ovlivnil tím, že chce jeskyně vidět. Máme výzkumný projekt ve spolupráci se Správou jeskyní České republiky, konkrétně v Moravském krasu – Punkevních jeskyních, Kateřinských jeskyních a Amatérské jeskyni, která není zpřístupněna veřejnosti. Sledujeme vliv člověka na prostředí v jeskyni. Objevuje se pozitivní zájem lidí o to, co je v přírodě, ale zároveň negativní vliv člověka. Naše měření zatím nejsou definitivní závěry, ale jednoznačně prokazují už teď, že hlavně v letních měsících návštěvnost lidi ovlivňuje mikroklima jeskyní. Tím, že člověk do jeskyně přináší teplo a také protože se kvůli zpřístupnění musely původní uzavřené části propojit.

 

anemometr_Jested_LIberec_IMG_0929_MK

Anemometr hlídá bezpečnost lanovky na Ještěd.

Myslíte si, že se máme obávat více tornád, hurikánů a podobných jevů?

V našem výzkumu se zabýváme i změnou klimatu. Tornádo a výskyty smrští tady historicky už byly. Existuje o nich záznam od Řehoře Mendla, který tyto jevy popsal. Velmi podrobně se věnoval meteorologii. Variabilita podnebí je u nás typická. Z čeho máme obavu, je takzvaná možná změna klimatu, jako je oteplování, zvyšování variability. Je třeba říci, že ve městech budou nezelené plochy ještě větší. Roste nám extremita. Tím pádem se musíme obávat toho, že budou častější bouřky. Podle modelu nám nevychází, že bude více úhrnů srážek. O to to bude negativnější. Srážky nespadnou v krajinném dešti, to znamená málo intenzivní deště třeba několik hodin, ale v bouřce, která za hodinu přinese 70 milimetrů srážek.

 

Přibližuje se současný stav počasí takovým extrémům, jako v roce 1929, kdy byla v zimě naměřena nejnižší teplota?

11. února 1929 v Litvínovicích byla naměřena teplota, nebo spíše dopočtena hodnota mínus 42,2 stupňů Celsia. Je třeba říci, že rtuťový teploměr takovou teplotu není schopen změřit díky tuhnutí rtuti. Uvádíme tuto teplotu jako absolutní teplotní minimum a to naštěstí nebylo překonáno. Globální oteplování přeci jen může přinést to, že nemusí docházet až k tak nízkým poklesům, ale variabilita může být vysoká. Teploty pod mínus dvacet v běžných zimách jsou a pořád budou. O to to bude zranitelnější.

 

obloha_IMG_5083_MK

Obloha někdy zastává povolání malíře.

Je potřeba se obávat nadměrného tání ledovců a zvedání hladiny?

Nejsem glaciolog, ale většina klimatologů o tom hovoří jako o jednoznačném faktu. Já jim věřím a jsem přesvědčen, že se tohoto jevu musíme obávat.

 

Myslíte, že skutečně hrozí například zmizení části Nizozemí pod hladinou moře?

Musíme si uvědomit, jak pracujeme ve vědě. V úvahách se musíme pustit i dál, za to, než v současné době chápeme. Věda vždy objevovala něco až za touto hranicí. Jedna z těch možností je i toto. Jestli to bude nebo ne, záleží ještě na spoustě faktorů včetně aktivit člověka. Podle propočtů takové nebezpečí tady je a hladina oceánu nám roste. Měli bychom i s touto eventualitou počítat. Trendy tomu naznačují.

 

Cítíte u sebe nějakou profesionální deformaci, kouknete se ráno nejprve na oblohu, když vyrazíte z domu?

Pochopitelně. Já jsem člověk, který má obrovskou výhodu. Práce je pro mě koníčkem. Já si to neuvědomuji. Dělám to, co dělám jako zaměstnání. Přednáším na univerzitách. Žiji tím 24 hodin denně. Asi jsem tím deformován, já sám to nevnímám. Už tím si myslím, že jsem deformován, protože to nevnímám.

 

obloha_IMG_2064_MK

Jindy modeluje sochy plovoucí nad zemí.

Stává se vám, že v noci vstanete a jdete se podívat, jestli je jasno?

Spím velice dobře. Když je ale nějaká situace, kdy mě třeba probudí bouřka, tak mé první myšlenky jsou, jaká byla předpověď počasí, která ta fronta to je. Když žijete svoji prací, tak to neoddělujete a naopak vás tyhle věci zajímají.

 

Využíváte své znalosti i v pěstování ovoce?

Mám koníčka, cítím se být ovocnářem. Pěstuji meruňky, o kterých zaznamenávám to, co před nějakými deseti patnácti letech nebylo. Prostředí, počasí a zásahy člověka. Šlechtění stromů vyvolává úplně jiné reakce porostů. Mé sady jsou z části výzkumnou plochou.

Dá se spolehnout na rosničku ve skleničce?

Na tu se určitě spolehnout nedá, ale byla by obrovská škoda, kdyby nebyla. Strohá matematická věda musí mít odlehčení, aby byli lidé ochotni se na ni podívat a neviděli jenom rovnici. O rosničce se občas bavíme. Je příkladem toho, jak reaguje příroda, některé druhy v přírodě. Rosnička jako taková je symbol.

Prutrz_mracen_bourka_Brno_centrum_12062010_IMG_9118_MK

Máme očekávat extrémní výkyvy počasí?

A když se podíváme na rosničky v televizi?

Asi jste měl na mysli naše dámy, které předpovídají. Já mám s nimi spojený jeden takový zážitek, který mi zpočátku malinko vadil. Propagoval jsem předpovědi na ČT1, protože je dělají lidé, kteří jsou vzdělaní v meteorologii a proto také hovoří zasvěceně. Na rozdíl od jiných televizí, kde je to otázka spíše mediálního podání. Když jsem to takhle rozváděl na jedné konferenci v diskusi, tak mi jeden pán říkal: „Ale jsou to nádherné holky.“ Takže i z takového pohledu je určitě dobré sledovat počasí.

Plánujete služební nebo soukromou cestu podle počasí?

Jistěže plánuji. Někdy ale mám termín, který musím naplnit bez ohledu na počasí. Pochopitelně počasí pečlivě sleduji. Myslím si, že to by měl každý, kdo někam vyjíždí.

Jste spokojen se vztahem vlády a vašeho ústavu?

Na to vám nebudu odpovídat. Když vyjádříte nesouhlas, může to někdo z těch lidí nahoře brát osobně. Náš ústav má jedno velice nepříznivé postavení v tom, že překračuje svými činnostmi resort Ministerstva životního prostředí. Dnes hovoříme o tom, že nejsou peníze. Otázka je, jak s nimi hospodaříme. Asi by našemu ústavu lépe svědčilo, kdyby byl samostatným ústavem. Myslím tím, že by nebyl v žádném resortu. Já tím vůbec neříkám, že by měl být třeba u dopravy, průmyslu nebo zemědělství. Máme přímo rozvinutou silniční meteorologii, máme speciální služby pro zemědělce. Zpracováváme podklady pro ochranu přírody. Z toho plyne, že náš ústav má celkovou činnost širokou, tak jak to vyžaduje prostředí. Zařazení do jednoho resortu znamená, že se v činnosti překrývá a v některých je naprosto mimo. To znamená, že jeho samostatnější postavení by bylo myslím vhodnější. Dovolilo by určitý pohled na věc i z hlediska rozvoje ústavu. Je to dnes otázka technického pokroku. Přímé projení pod vládou by bylo vhodnější, tak aby se i více rozvíjel výzkum.

Prutrz_Palackeho_15072009_IMG_2032_MK

Auto nebo motorový člun? 15. července 2009.

Spolupracuje váš ústav se zahraničními subjekty?

Říkáme, že počasí nezná hranic. Administrativní orgány bez mezinárodní spolupráce vůbec nemohou existovat. Neexistuje ve světě meteorologická služba, která nespolupracuje. Proto máme Světovou meteorologickou organizaci. Český hydrometeorologický ústav zastupuje svým ředitelem Českou republiku. Je třeba říci, že česká meteorologie byla vždy vysoce hodnocena. Ve vedení jsou velice často zástupci české nebo bývalé československé meteorologie.

Může se Brno chlubit nějakým unikátem v rámci České republiky nebo celého světa?

Myslím si, že Řehoř Mendl je jeden z mimořádných jevů v meteorologii. Dříve už i Kepler a další vědci tehdejší renesance vědy se vždycky o meteorologii zajímali. Z hlediska České republiky je Brno výjimečné možná v tom, že brněnská pobočka je největší, má největší počet stanic. Má také největší rozsah výzkumu, nejdelší historii meteorologie a hlavně velice dobře rozvinutou klimatologii. Už v 19. století za Rakouska - Uherska byla v Brně rozvíjena hydrometeorologie.

Prutrz_mracen_bourka_Brno_centrum_12062010_IMG_9155_MK

Hasiči mají při nepřízni počasí plné ruce práce.

Co byste si přál do budoucna - ať už ve vaší práci nebo pro brněnskou pobočku?

Více peněz do výzkumu meteorologie. Abychom mnohé otázky, které jsou, mohli dořešit. Bavili jsme se o možných změnách klimatu, což je trend a mám silnou obavu, že Česká republika bude mít k dispozici méně a méně vody. To znamená, že bychom se měli zabývat i touto otázkou.

Vysoké teploty, to není jen tropický den a kdy dáváme biometeorologickou předpověď, aby lidé s určitými chorobami nechodili do vedra. Neuvědomujeme si, že v takovém dni se nám odpaří z vody, je-li k dispozici v krajině, ať už z nádrží nebo z půdy až 10 milimetrů. Krajina rychle vysychá a výskyty sucha a povodní dokazují extremitu naší krajiny, našeho podnebí. Jde o pojem retence krajiny, tedy schopnosti zadržet vodu. Myslím, že této oblasti bychom se měli pečlivě věnovat bez ohledu na vztahy vlastnické nebo zájmové skupiny.

 

text a foto Marián K., brnovinky

Joomla SEF URLs by Artio

(c) MaK., 2008-2099, všechna práva vyhrazena, kopírování obsahu jen se svolením redakce

Nahoru PC verze