Miloslav Čoupek rád přijme rytíře, urozené dámy i jejich pacholata.
Říká se, že rytíři už dávno vymřeli. Je to pravda? Možná bude nejlépe přesvědčit se sami. Rytíře na koni v Brně potkáte těžko. Ale zajisté se večer scházejí na dobrý kus žvance a pěnivý mok, číši vína nebo voňavou medovinu. Dobře jim je v prostředí jim blízkém, například v dobové krčmě. Středověkou atmosféru a chvíle pohody můžete zažít v Rytířské krčmě na Lidické ulici ve středu Brna. Co zde nejen rytíři dostanou na zub, kde mohou ustájit svého oře a čím je historická restaurace s názvem Rytířská krčma jiná, než normální historická středověká krčma, brnovinkám prozradil její majitel Miloslav Čoupek.
Kdy jste Rytířskou krčmu uvedl do života?
Rytířská krčma je nově otevřená asi dva měsíce. Návštěvníci si teprve nacházejí do našeho podniku cestu.
Jaká je historie myšlenky vzniku vaší krčmy?
Historie myšlenky je dlouhodobá. Už několik let se zaobírám myšlenkou udělat nějakou historickou dobovou restauraci nebo krčmu. Zajímám se o historii, baví mě to a tak jsem si říkal, že spojím užitečné s příjemným. Díky tomu vznikla naše Rytířská krčma. Rytířská, protože mám pocit, že po socialismu tady muži ztratili ducha. Tímto bych jim ho chtěl vrátit.
Rytířská krčma nalévá mok z révy, chmele a medu.
Chodí do vaší krčmy pouze rytíři?
Nejenom rytíři. Chodí k nám i urozené dámy a pacholata. Jsme otevřeni naprosto všem. Byli tady i komunisté, kteří u nás měli v předvolebním klání sešlost. Snažil jsem se je obsloužit, jak nejlépe jsem uměl. Doufám, že dobrý duch této restaurace v nich alespoň trošičku něco zanechal.
Jste s rytíři nějak více spjat? Jste šermíř, účastníte se šermířských turnajů?
Bohužel se nezúčastním šermířských turnajů ani ničeho podobného. Před několika lety jsem se účastnil rekonstrukce třicetileté války. To znamená bitvy po Bílé hoře a všech bitev, které následovaly po ní - i bitva o Brno, když ho obléhali Švédové. Rád bych se šermířství věnoval i nadále, ale protože mám dceru ve vlastní péči, tak jsem musel tento koníček bohužel zanechat.
Čím vším je krčma rytířská, jak se liší od běžné restaurace?
Protože jsem věřící člověk, snažil jsem se tomuto prostoru vtisknout určité duchovno. Přeji si, aby lidé byli naplněni dobrou atmosférou, která je v této krčmě přítomna. Atmosféru se snažím dotvořit svíčkami, dobovými kostýmy, keramikou, částečně nábytkem, kožešinami i zbraněmi. Mám několik druhů medoviny. Nemám zájem prodávat whisky a tvrdší destiláty. Mám zájem o to, aby vše bylo dobové a lidé popíjeli pivo, víno a medovinku. K vínu mohu říct, že jako jediný v Brně mám sudové templářské víno a k tomu šest druhů medoviny. Po létě budu dále rozšiřovat sortiment s medovinou.
Hosté mohou platit groši nebo korunami.
Podle čeho jste vybíral vhodné prostory na Rytířskou krčmu? Hledal jste dlouho?
Sám bůh mně je vybral. Můj kamarád mě informoval o tom, že jsou tyto prostory k pronajmutí. Slovo dalo slovo a jednoho dne jsem tyto prostory získal.
Byly v původním stavu sklepa nebo už byly prostory po rekonstrukci?
Dá se říct, že 90 procent rekonstrukce bylo hotových. Provedl jsem jen nějaké drobnější úpravy jako vymalování, zpatinování stěn uměleckým malířem. Architekt mi pomohl vymyslet rozložení zbraní.
Co když rytíř přijede na koni? Kde jej může "zaparkovat"?
Rytíř může koně ustájit ve dvorním traktu. Když přijede autem, musí zaparkovat někde poblíž na ulici.
Navštívil jste před otevřením vaší krčmy pro inspiraci i jiné historické krčmy v Brně nebo jinde i v zahraničí?
V zahraničí jsem bohužel nikde v žádné historické krčmě nebyl. U nás jsem navštívil historické restaurace a krčmy na severní Moravě a hlavně tady v Brně. Pracoval jsem v LAG – šermířském klubu na Kopečné. Pak jsem pracoval v krásné sklepní restauraci na zámku ve Slavkově. V neposlední řadě jsem také působil ve Středověké krčmě na České ulici. Tak to jsou asi tak tři, ze kterých jsem nejvíce čerpal.
Koutek s vinným pultem v Rytířské vinotéce.
Pracoval znamená, že jste tam vařil nebo obsluhoval?
Obsluhoval jsem tam.
K rytířské krčmě určitě nepatří klasický biftek a podobná jídla. Jaké byste u vás vyzdvihl speciality?
Já myslím, že na čem mohu stavět a co jsem s kamarádem vymyslel před pár týdny je flák masa. Je to 300 gramů vepřového s kostí, naloženého a připraveného na grilu za sto korun. Nádherná cena.
A když někdo nemusí vepřové maso? Máte nějakou alternativu?
Jako alternativu máme kuřecí maso nebo nakládaný hermelín, sýrové tousty a další drobnosti.
Jaké přílohy si u vás lidé dávají, jestli vůbec nějaké konzumují?
Jsme Rytířská krčma. Brambory k nám byly dovezeny až po objevení Ameriky, čili my používáme jen chleba a dřevěné talíře.
Pečete si svůj chleba?
Nepečeme si svůj. Je to domácí chléb a opravdu dobrý. Není to všední chleba, který koupíte někde v supermarketu. Je to prostě lepší chleba.
O své hosty se stará obsluha krčmy.
Pořádáte nebo připravujete i nějaké větší akce? Například hodové akce nebo setkání rytířů?
Náš podnik teprve získává své zákazníky. Ale už teď po měsíci a půl můžeme říct, že naši historickou krčmu rádi navštěvují francouzští přátelé z Francouzské aliance, která sídlí v nedalekém objektu restaurace Muzeum. Ti si k nám našli cestu a dobré reference už po obsloužení proudí také v Rusku, Itálii, Německu, Rakousku, Polsku a samozřejmě, protože jsme krčma, i na Slovensku.
Když jsme u jídelníčku, máte na něm erb. Jakému rodu patří?
Máme na každém jídelníčku erb pánů ze Žerotína. Je to rod známý od 12. století. Říká se o něm, že při bratrovražedném boji v Rusku jeden šlechtič utekl a založil tady rod Žerotínů. Tento rod v 16. století zařizoval školy, například v Ivančicích a dával vzdělání i prostšímu lidu. Na jeho panství se také vytiskla Bible kralická. Chtěl bych lidem přinést dobrou zprávu, že v minulosti tady byli aristokraté, kteří měli o Moravany zájem a kteří měli také zájem na jejich vzdělání. Také já bych chtěl přispět alespoň s tím málem jako připomínku dob minulých. Rod Žerotínů vlastnil na Moravě velké statky. A z Bible kralické čerpáme dodnes.
Co podáváte za nápoje kromě piva, vína a medoviny?
Z nealko nápojů kofolu, klasiku – Cola-Colu a tonic.
Místa je v krčmě tak akorát, aby měli hosté pohodu.
Coca-Cola ale nebyla nápojem rytířů.
Nebyla, ale i tyto druhy nápojů máme, abychom uspokojili poptávku hostů.
Kde sháníte dobové vybavení restaurace? Jezdíte po kraji a hledáte vhodné doplňky nebo už máte předem v hlavě, čím krčmu dovybavit?
Mám dar komunikace, takže dokážu domluvit a zorganizovat věci ku prospěchu Rytířské krčmy. Oslovuji známé, kteří jsou truhláři, zbrojíři, šermíři, keramici. Tyto všechny odborníky zapojuji do dovybavování restaurace.
Má se host vaší krčmy připravit na něco speciálního, má se například středověce obléct?
Může se dobově obléct. Budeme jen rádi. Ať se připraví na dobrou náladu a dobré věci, které ho tady čekají. Jak říkám s úsměvem - s láskou bude každý obsloužen. Myslím to opravdu vážně, protože mám pocit, že v mnoha restauračních zařízeních se obsluhující personál chová k lidem jako k obtížnému hmyzu. U nás to tak není. Vybírám obsluhu ne podle profesionality, ale podle toho, jak působí na lidi. Nevadí mi, když není obsluhující profesionál. Beru v potaz to, že ten člověk ze sebe něco vyzařuje a vyzařuje dobro. Na tom já stavím a díky tomu moji pomocníci ze sebe vyzařují určité duchovno, které se líbí i hostům.
Vaří u vás v Rytířské krčmě nějaký kuchař specialista - pamětník středověku?
Pamětníka zde bohužel nemám, už by byl v poměrně pokročilém věku.
Schody vedou ven do metropole.
Vzpomínáte si na nějakou veselou příhodu s vašimi hosty?
Dobré příhody jsou na programu téměř každý den. A to je pravda, to si nevymýšlím. Kdykoliv k nám kdokoliv přijde, vrací se zpět. To není tak, že přijdou hosté jednou a pak už ne. Oni se vrací za tou dobovou atmosférou. Ví, že budou vždy v dobrém přijati. Díval jsem se jednou na jeden pořad a byl v něm jeden hoteliér, emigrant z Československa, který se usadil v Chile. Říkal, že každého hosta při příchodu vítal a objal. Ne, že každého doslova objal, ale vypadalo to tak, že ho objal. Na toto já sázím. Chytnout ty lidi za srdce. To nikdo nedělá, protože k tomu lidé nemají vlohy. Jeden druhého nemá rád, tak to nedělá. Já ty lidi rád mám a proto to dělám a věřím v úspěch.
Co když si host přivede s sebou svého čtyřnohého mazlíčka? Nemusí se bát, že skončí pejsek v kuchyni?
Ať si jej přivede, budeme rádi i za mazlíčka. Jsme rádi, když přijde pejsek nebo cokoliv jiného a v kuchyni určitě neskončí.
Je možné u vás platit útratu i zlaťáky?
Jen groši. Každý den se dívám na internet a vždy zjišťuji, že kurz je 1:1 s Korunou českou.
Vstup do Rytířské krčmy z dvora.
Co máte v plánu do budoucna? Na co se mohou hosté těšit?
Tohle je moje první podnikání, čili je to takový můj prubířský kámen. Samozřejmě bych chtěl, aby se dařilo. Věřím, že bude, protože tuto profesi dělám celý život. Pracoval jsem i v zahraničí v Německu, kde jsem získal obrovské zkušenosti. Ty uplatňuji i tady. Nechtěl bych zůstat jen u této historické krčmy. Chtěl bych jít dál. Mám zájem o další témata, jako druhou světovou válku, napoleonské války, prostě tematicky zaměřené restaurace. Je to sice finančně náročné, ale věřím tomu, že když se tyhle podniky dobře vedou, mají úspěch.
Do jaké hodiny večerní nebo ranní máte otevřeno?
Máme otevřeno v pondělí až pátek od 11 hodin dopoledne do doby, dokud jsou zde hosté. Bývá to většinou do dvou hodin. V sobotu a neděli od 17 hodin opět do doby, než odejdou hosté.
Spolupracujete i s nějakými jinými podobnými restauracemi?
S nikým dalším v této oblasti nespolupracuji a mám pocit, že spolupracovat ani nebudu. Ani nevím, jak bych s nimi mohl spolupracovat.
Proč padla vaše volba na Svijanské pivo? Je to pivovar poměrně vzdálený Brnu.
Pivovar je to vzdálený, ale mám pocit, že Svijanské pivo je rozhodně dobré a pochází z kraje, kam se každoročně vracím na hrad Lemberk ke studánce svaté Zdislavy. Váže mě tam jeden příběh.
Hosty vítá obsluha už na ulici.
Co se tam odehrálo?
Mé dceři se po umývání v této studánce zlepšil zrak. Pracoval jsem v jedné restauraci na Veveří. Jeden člověk mi vykládal, že jako malému chlapci mu jeho otec nechával vozit vodu ze studánky svaté Zdislavy od Lemberka. On si v ní umýval oči a myslím, že vodu i pil. Zastavilo se mu zhoršování zraku. Věřil jsem, že se to tak stalo, protože ten člověk věděl, o čem mluví. Jeli jsme tam s dcerou také. Umývala si ve studánce oči a pila z ní vodu. Musím říct, že na jednom oku se jí to zlepšilo o tři čtvrtě dioptrie a na druhém oku o půl dioptrie.
Máte pro své hosty na závěr nějaké doporučení, proč by vás měli navštívit?
Navštivte nás. Máme výjimečnou atmosféru, jedinečnou v Brně a přesahující i hranice Brna. Nebojím se říct, že Rytířská krčma je jedinečná v celé republice.
Rytířská krčma se nachází v šedém domě.
středověká dobová krčma ve sklepení v centru Brna, drsný středověk, jemná obsluha, nápoje z chmele, révy, krmě z křížových výprav přivežená
Lidická 695/9, Brno - střed - Veveří - vchod ve dvoře
tel.: 774 544 911, www.rytirskakrcma.cz
TRAM 1, 3, 5, 6, 11, BUS 90, 91, 92, 93 - zastávka Moravské náměstí
text a foto Marián K., brnovinky
Kategorie: podnikání a řemeslo Zobrazeno: 8145
Miloslav Čoupek rád přijme rytíře, urozené dámy i jejich pacholata.
Říká se, že rytíři už dávno vymřeli. Je to pravda? Možná bude nejlépe přesvědčit se sami. Rytíře na koni v Brně potkáte těžko. Ale zajisté se večer scházejí na dobrý kus žvance a pěnivý mok, číši vína nebo voňavou medovinu. Dobře jim je v prostředí jim blízkém, například v dobové krčmě. Středověkou atmosféru a chvíle pohody můžete zažít v Rytířské krčmě na Lidické ulici ve středu Brna. Co zde nejen rytíři dostanou na zub, kde mohou ustájit svého oře a čím je historická restaurace s názvem Rytířská krčma jiná, než normální historická středověká krčma, brnovinkám prozradil její majitel Miloslav Čoupek.
Kdy jste Rytířskou krčmu uvedl do života?
Rytířská krčma je nově otevřená asi dva měsíce. Návštěvníci si teprve nacházejí do našeho podniku cestu.
Jaká je historie myšlenky vzniku vaší krčmy?
Historie myšlenky je dlouhodobá. Už několik let se zaobírám myšlenkou udělat nějakou historickou dobovou restauraci nebo krčmu. Zajímám se o historii, baví mě to a tak jsem si říkal, že spojím užitečné s příjemným. Díky tomu vznikla naše Rytířská krčma. Rytířská, protože mám pocit, že po socialismu tady muži ztratili ducha. Tímto bych jim ho chtěl vrátit.
Rytířská krčma nalévá mok z révy, chmele a medu.
Chodí do vaší krčmy pouze rytíři?
Nejenom rytíři. Chodí k nám i urozené dámy a pacholata. Jsme otevřeni naprosto všem. Byli tady i komunisté, kteří u nás měli v předvolebním klání sešlost. Snažil jsem se je obsloužit, jak nejlépe jsem uměl. Doufám, že dobrý duch této restaurace v nich alespoň trošičku něco zanechal.
Jste s rytíři nějak více spjat? Jste šermíř, účastníte se šermířských turnajů?
Bohužel se nezúčastním šermířských turnajů ani ničeho podobného. Před několika lety jsem se účastnil rekonstrukce třicetileté války. To znamená bitvy po Bílé hoře a všech bitev, které následovaly po ní - i bitva o Brno, když ho obléhali Švédové. Rád bych se šermířství věnoval i nadále, ale protože mám dceru ve vlastní péči, tak jsem musel tento koníček bohužel zanechat.
Čím vším je krčma rytířská, jak se liší od běžné restaurace?
Protože jsem věřící člověk, snažil jsem se tomuto prostoru vtisknout určité duchovno. Přeji si, aby lidé byli naplněni dobrou atmosférou, která je v této krčmě přítomna. Atmosféru se snažím dotvořit svíčkami, dobovými kostýmy, keramikou, částečně nábytkem, kožešinami i zbraněmi. Mám několik druhů medoviny. Nemám zájem prodávat whisky a tvrdší destiláty. Mám zájem o to, aby vše bylo dobové a lidé popíjeli pivo, víno a medovinku. K vínu mohu říct, že jako jediný v Brně mám sudové templářské víno a k tomu šest druhů medoviny. Po létě budu dále rozšiřovat sortiment s medovinou.
Hosté mohou platit groši nebo korunami.
Podle čeho jste vybíral vhodné prostory na Rytířskou krčmu? Hledal jste dlouho?
Sám bůh mně je vybral. Můj kamarád mě informoval o tom, že jsou tyto prostory k pronajmutí. Slovo dalo slovo a jednoho dne jsem tyto prostory získal.
Byly v původním stavu sklepa nebo už byly prostory po rekonstrukci?
Dá se říct, že 90 procent rekonstrukce bylo hotových. Provedl jsem jen nějaké drobnější úpravy jako vymalování, zpatinování stěn uměleckým malířem. Architekt mi pomohl vymyslet rozložení zbraní.
Co když rytíř přijede na koni? Kde jej může "zaparkovat"?
Rytíř může koně ustájit ve dvorním traktu. Když přijede autem, musí zaparkovat někde poblíž na ulici.
Navštívil jste před otevřením vaší krčmy pro inspiraci i jiné historické krčmy v Brně nebo jinde i v zahraničí?
V zahraničí jsem bohužel nikde v žádné historické krčmě nebyl. U nás jsem navštívil historické restaurace a krčmy na severní Moravě a hlavně tady v Brně. Pracoval jsem v LAG – šermířském klubu na Kopečné. Pak jsem pracoval v krásné sklepní restauraci na zámku ve Slavkově. V neposlední řadě jsem také působil ve Středověké krčmě na České ulici. Tak to jsou asi tak tři, ze kterých jsem nejvíce čerpal.
Koutek s vinným pultem v Rytířské vinotéce.
Pracoval znamená, že jste tam vařil nebo obsluhoval?
Obsluhoval jsem tam.
K rytířské krčmě určitě nepatří klasický biftek a podobná jídla. Jaké byste u vás vyzdvihl speciality?
Já myslím, že na čem mohu stavět a co jsem s kamarádem vymyslel před pár týdny je flák masa. Je to 300 gramů vepřového s kostí, naloženého a připraveného na grilu za sto korun. Nádherná cena.
A když někdo nemusí vepřové maso? Máte nějakou alternativu?
Jako alternativu máme kuřecí maso nebo nakládaný hermelín, sýrové tousty a další drobnosti.
Jaké přílohy si u vás lidé dávají, jestli vůbec nějaké konzumují?
Jsme Rytířská krčma. Brambory k nám byly dovezeny až po objevení Ameriky, čili my používáme jen chleba a dřevěné talíře.
Pečete si svůj chleba?
Nepečeme si svůj. Je to domácí chléb a opravdu dobrý. Není to všední chleba, který koupíte někde v supermarketu. Je to prostě lepší chleba.
O své hosty se stará obsluha krčmy.
Pořádáte nebo připravujete i nějaké větší akce? Například hodové akce nebo setkání rytířů?
Náš podnik teprve získává své zákazníky. Ale už teď po měsíci a půl můžeme říct, že naši historickou krčmu rádi navštěvují francouzští přátelé z Francouzské aliance, která sídlí v nedalekém objektu restaurace Muzeum. Ti si k nám našli cestu a dobré reference už po obsloužení proudí také v Rusku, Itálii, Německu, Rakousku, Polsku a samozřejmě, protože jsme krčma, i na Slovensku.
Když jsme u jídelníčku, máte na něm erb. Jakému rodu patří?
Máme na každém jídelníčku erb pánů ze Žerotína. Je to rod známý od 12. století. Říká se o něm, že při bratrovražedném boji v Rusku jeden šlechtič utekl a založil tady rod Žerotínů. Tento rod v 16. století zařizoval školy, například v Ivančicích a dával vzdělání i prostšímu lidu. Na jeho panství se také vytiskla Bible kralická. Chtěl bych lidem přinést dobrou zprávu, že v minulosti tady byli aristokraté, kteří měli o Moravany zájem a kteří měli také zájem na jejich vzdělání. Také já bych chtěl přispět alespoň s tím málem jako připomínku dob minulých. Rod Žerotínů vlastnil na Moravě velké statky. A z Bible kralické čerpáme dodnes.
Co podáváte za nápoje kromě piva, vína a medoviny?
Z nealko nápojů kofolu, klasiku – Cola-Colu a tonic.
Místa je v krčmě tak akorát, aby měli hosté pohodu.
Coca-Cola ale nebyla nápojem rytířů.
Nebyla, ale i tyto druhy nápojů máme, abychom uspokojili poptávku hostů.
Kde sháníte dobové vybavení restaurace? Jezdíte po kraji a hledáte vhodné doplňky nebo už máte předem v hlavě, čím krčmu dovybavit?
Mám dar komunikace, takže dokážu domluvit a zorganizovat věci ku prospěchu Rytířské krčmy. Oslovuji známé, kteří jsou truhláři, zbrojíři, šermíři, keramici. Tyto všechny odborníky zapojuji do dovybavování restaurace.
Má se host vaší krčmy připravit na něco speciálního, má se například středověce obléct?
Může se dobově obléct. Budeme jen rádi. Ať se připraví na dobrou náladu a dobré věci, které ho tady čekají. Jak říkám s úsměvem - s láskou bude každý obsloužen. Myslím to opravdu vážně, protože mám pocit, že v mnoha restauračních zařízeních se obsluhující personál chová k lidem jako k obtížnému hmyzu. U nás to tak není. Vybírám obsluhu ne podle profesionality, ale podle toho, jak působí na lidi. Nevadí mi, když není obsluhující profesionál. Beru v potaz to, že ten člověk ze sebe něco vyzařuje a vyzařuje dobro. Na tom já stavím a díky tomu moji pomocníci ze sebe vyzařují určité duchovno, které se líbí i hostům.
Vaří u vás v Rytířské krčmě nějaký kuchař specialista - pamětník středověku?
Pamětníka zde bohužel nemám, už by byl v poměrně pokročilém věku.
Schody vedou ven do metropole.
Vzpomínáte si na nějakou veselou příhodu s vašimi hosty?
Dobré příhody jsou na programu téměř každý den. A to je pravda, to si nevymýšlím. Kdykoliv k nám kdokoliv přijde, vrací se zpět. To není tak, že přijdou hosté jednou a pak už ne. Oni se vrací za tou dobovou atmosférou. Ví, že budou vždy v dobrém přijati. Díval jsem se jednou na jeden pořad a byl v něm jeden hoteliér, emigrant z Československa, který se usadil v Chile. Říkal, že každého hosta při příchodu vítal a objal. Ne, že každého doslova objal, ale vypadalo to tak, že ho objal. Na toto já sázím. Chytnout ty lidi za srdce. To nikdo nedělá, protože k tomu lidé nemají vlohy. Jeden druhého nemá rád, tak to nedělá. Já ty lidi rád mám a proto to dělám a věřím v úspěch.
Co když si host přivede s sebou svého čtyřnohého mazlíčka? Nemusí se bát, že skončí pejsek v kuchyni?
Ať si jej přivede, budeme rádi i za mazlíčka. Jsme rádi, když přijde pejsek nebo cokoliv jiného a v kuchyni určitě neskončí.
Je možné u vás platit útratu i zlaťáky?
Jen groši. Každý den se dívám na internet a vždy zjišťuji, že kurz je 1:1 s Korunou českou.
Vstup do Rytířské krčmy z dvora.
Co máte v plánu do budoucna? Na co se mohou hosté těšit?
Tohle je moje první podnikání, čili je to takový můj prubířský kámen. Samozřejmě bych chtěl, aby se dařilo. Věřím, že bude, protože tuto profesi dělám celý život. Pracoval jsem i v zahraničí v Německu, kde jsem získal obrovské zkušenosti. Ty uplatňuji i tady. Nechtěl bych zůstat jen u této historické krčmy. Chtěl bych jít dál. Mám zájem o další témata, jako druhou světovou válku, napoleonské války, prostě tematicky zaměřené restaurace. Je to sice finančně náročné, ale věřím tomu, že když se tyhle podniky dobře vedou, mají úspěch.
Do jaké hodiny večerní nebo ranní máte otevřeno?
Máme otevřeno v pondělí až pátek od 11 hodin dopoledne do doby, dokud jsou zde hosté. Bývá to většinou do dvou hodin. V sobotu a neděli od 17 hodin opět do doby, než odejdou hosté.
Spolupracujete i s nějakými jinými podobnými restauracemi?
S nikým dalším v této oblasti nespolupracuji a mám pocit, že spolupracovat ani nebudu. Ani nevím, jak bych s nimi mohl spolupracovat.
Proč padla vaše volba na Svijanské pivo? Je to pivovar poměrně vzdálený Brnu.
Pivovar je to vzdálený, ale mám pocit, že Svijanské pivo je rozhodně dobré a pochází z kraje, kam se každoročně vracím na hrad Lemberk ke studánce svaté Zdislavy. Váže mě tam jeden příběh.
Hosty vítá obsluha už na ulici.
Co se tam odehrálo?
Mé dceři se po umývání v této studánce zlepšil zrak. Pracoval jsem v jedné restauraci na Veveří. Jeden člověk mi vykládal, že jako malému chlapci mu jeho otec nechával vozit vodu ze studánky svaté Zdislavy od Lemberka. On si v ní umýval oči a myslím, že vodu i pil. Zastavilo se mu zhoršování zraku. Věřil jsem, že se to tak stalo, protože ten člověk věděl, o čem mluví. Jeli jsme tam s dcerou také. Umývala si ve studánce oči a pila z ní vodu. Musím říct, že na jednom oku se jí to zlepšilo o tři čtvrtě dioptrie a na druhém oku o půl dioptrie.
Máte pro své hosty na závěr nějaké doporučení, proč by vás měli navštívit?
Navštivte nás. Máme výjimečnou atmosféru, jedinečnou v Brně a přesahující i hranice Brna. Nebojím se říct, že Rytířská krčma je jedinečná v celé republice.
Rytířská krčma se nachází v šedém domě.
středověká dobová krčma ve sklepení v centru Brna, drsný středověk, jemná obsluha, nápoje z chmele, révy, krmě z křížových výprav přivežená
Lidická 695/9, Brno - střed - Veveří - vchod ve dvoře
tel.: 774 544 911, www.rytirskakrcma.cz
TRAM 1, 3, 5, 6, 11, BUS 90, 91, 92, 93 - zastávka Moravské náměstí
text a foto Marián K., brnovinky