Voda základ života – studnařství a studny Padyšák Brno
- Podrobnosti
- Kategorie: podnikání a řemeslo
- Zobrazeno: 15292
Voda základ života. Vydržíme bez ní jen pár dní. Jenže ani ve 21. století nemá každý občan v České republice možnost přípojky veřejného vodovodního řadu. Pak přijde vhod studna. Je lepší kopaná nebo vrtaná? Jaké riziko hrozí při hloubení studny svépomocí? A co proutkař, najde spolehlivě vodní zdroj? A co když je vody naopak přebytek? Na tyto otázky brnovinkám odpovídal Milan Padyšák, studnař s dvacetiletou praxí, který v Brně provozuje Studnařství Padyšák.
Studnařství Padyšák
Maříkova 1899/1, Brno-Řečkovice , tel.: 604 204 040
Hloubení studní je netradiční činnost, jak dlouho už se jí zabýváte?
Už přes 20 let, sám jsem studny přes deset let kopal, opravoval, čistil a rekonstruoval. Dnes se studnami zabývám už za pomoci svých spolupracovníků.
Co vás před dvaceti lety ke zdrojům vody přivedlo?
Je to zajímavá práce. Před dvaceti lety se touto činností nikdo moc nezabýval. Lidé si studny hloubili především svépomocně, ale firmy zabývající se studnami už také existovaly, ale pro ně studny hloubili soukromníci.
Vodovodní řad není všem dostupný ani ve 21. století, jakou mají lidé možnost získání zdroje vody? Převládají dnes studny kopané nebo vrtané?
Musíme místo rozlišovat podle podloží. Přijde proutkař, najde místo zdroje vody, ať jeden pramen nebo křížení pramenů. Místo studny s majiteli pozemku předem konzultujeme. Ti by si nejraději umístění studny vybrali sami, ale to bohužel nejde. Podle geologického složení nebo map, které máme k dispozici, zjistíme, co nás na místě čeká. V případě tvrdého materiálu, jako je například skála, je lepší z finančních důvodů studnu vrtat. Pokud to složení podloží a situace na místě dovoluje, doporučujeme studny kopané - o větším průměru. Je jedno, zda se studna kope ručně nebo strojově. Průměr studny je nejdůležitější.
Proč doporučujete raději studnu kopanou?
Pokud je voda v hloubce deseti metrů a vykopeme 12metrovou studnu, máme v ní dva kubíky vody. Když bychom vrtali studnu s vodou ve 12 metrech, musíme udělat 40metrový vrt, aby tam ty dva kubíky vody byly. Kopané studny se dají čistit, prohlubovat, opravovat, je to investice do budoucna. Opravujeme studny 100, 200 i 300 let staré. Vrty jsou jednodušší, rychlejší na realizaci, ale je u nich problém s čištěním, složitější čerpání vody. Je potřeba používat jiná a dražší čerpadla. Pokud není v místě elektřina, bývá problém ruční pumpou vodu z vrtané studny na povrch dostat. Záleží na prostředí, kde se má studna nacházet. Větší průměr je vždy lepší.
Je potřeba před hloubením studny vypracovat hydrogeologický průzkum nebo se stačí spolehnout na proutkaře?
My spoléháme na proutkaře, máme s ním 20leté zkušenosti, doporučujeme ho. Víme, že je na něj spolehnutí a vše nám řekne. Když se ho zeptám na detaily, jako například na podloží, je mi schopen říci, jaké podloží tam je a co nás na místě čeká.
Do jaké hloubky proutkař vodu najde?
To není omezeno, většinou se trefíme na metr přesně.
Už se vám stalo, že proutkař určil místo se zdrojem vody, a po vyhloubení byla studna suchá?
To se nám zatím nestalo. Dvakrát za deset let se stalo, že musela být studna o metr nebo o dva hlubší, ale důvodem nebylo, že by se proutkař spletl. Než se však lidé po určení místa proutkařem rozhodli, že studnu chtějí, mohl vedle někdo udělat hluboký vrt na tepelné čerpadlo, v sousedství se mohla rekonstruovat kanalizace. To všechno má vliv, protože dochází k přerušení spodních vod. Je lepší nešetřit a před hloubením studny proutkaře znovu pozvat, aby zdroj vody ověřil.
Na kolik návštěva proutkaře vyjde?
Počítá se za vyhledání místa se zdrojem vody. Někdy je to rychlejší, někdy delší. Někdy je pozemek rozlehlý, někdy malý. Cena se pohybuje od patnácti set do pěti či šesti tisíc korun. Pokud bude na místě proutkař chodit půl dne a najde tam pět zdrojů vody, bude to adekvátně dražší.
Jsme na jižní Moravě, stalo se někdy, že proutkař místo vody objevil ropu?
To se nám ještě nestalo, ale je to možné. Občas jsme narazili na problém, kdy byla voda ropou znečištěna. Majitelé si stěžovali na problém s vodou, a když jsme ji čistili a vybrali kamení, bylo černé a mazlavé od ropy. Kolem Hodonína, Telnice taková místa jsou.
Co když proutkař vodu na pozemku nenajde vůbec? Jak to lze řešit?
To se nám už stalo také, dochází k tomu například na Vysočině, když je pozemek odkloněn ve svahu. Ale většinou se tam zdroj vody najde. Záleží však, v jaké hloubce. Hlavní vody mohou být pryč, soused už nad pozemkem studnu může mít a vodu stahovat. Náš proutkař hledá zásadně jiné zdroje vody. Říká: „Tam mají studnu, je na stejném prameni, nedoporučuji tady studnu hloubit.“ Víme, že na tom místě to nepůjde, nebo se musí majitel pozemku se sousedem domluvit. V 90 procentech jsme se setkali s tím, že zřízení studny na sousedním pozemku šlo domluvit a ošetřit věcným břemenem, i když byl vlastnictvím obce nebo Lesů České republiky.
Někdo má pozemek na tvrdé skále, lze studnu hloubit i tam?
Určitě ano, řešíme to několika způsoby. Buďto bezvýbušnou směsí, která se vkládá do předem navrtaných děr a rozpínáním skálu trhá, nebo destrukčním způsobem za použití plastické trhaviny, jako je například Semtex. Použití suché směsi je lepší varianta. Nezatěžuje tolik okolí při trhání a především není potřeba tak složité administrativní vyřizování. Při použití trhaviny je nutné, aby to dělali lidé, kteří svoji práci dokonale znají, a celé okolí bylo zabezpečeno. Někdy to dělají takzvaní černí studnaři, kteří tomu tolik nerozumí. Pak může nastat obrovský průšvih, kdy se v okolí úplně ztratí voda, ve skále vznikne trhlina, nebo poškodí trháním skály statiku staveb v okolí.
Jak postupovat v případě, když si někdo nechá vyhloubit studnu a voda se v ní po čase ztratí?
Podle stavebního zákona musí každý soused vědět o jakékoliv stavbě, i stavbě studny nebo vrtu pro tepelné čerpadlo. Přijedeme s proutkařem na místo a zjistíme, proč a kam se voda ztratila. Proutkař to pozná, zjistí také, že někde v okolí vznikl nějaký vrt, o kterém nikdo ze sousedů nevěděl.
Podléhá hloubení studny stavebnímu řízení, je potřeba vypracovat projekt?
Jakákoliv studna o průměru jeden metr podléhá stavebnímu řízení. Musí být vypracována projektová dokumentace a hydrogeologický posudek. Stavební úřad na jejich základě vydá Územní rozhodnutí o umístění stavby a dotáže se sousedů, zda jim stavba nevadí. Musí také proběhnout vodoprávní řízení, ke stavbě se vyjádří odbor životního prostředí a také obecní úřad. Každý z dotčených úřadů si určuje, zda se ke stavbě musí vyjádřit někdo další, například elektrorozvodné závody, plynaři, telekomunikace a další.
Kdysi se jednalo o takzvané studnové dani, jak to s ní je dnes?
Daně ze studny se zatím neplatí, pouze při určitém odběru vody za průtok. To se týká továren, chladících věží a velkých odběratelů. Provozovatelé jsou povinni takový odběr nahlásit a od vodáren si nechat nainstalovat vodoměr. Někam se ta voda totiž musí také pak vypouštět. Normálních domácností se studnová daň netýká.
Mnoho lidí si studny hloubí samo, hrozí jim nějaké nebezpečí?
Určitě ano. Dochází ke tvorbě plynů, v Brně a okolí výskyt chemických plynů však není tak častý. Při nižším tlaku může vznikat kysličník uhličitý nebo uhelnatý. Největším problémem bývá pokles tlaku a špatné větrání. To hrozí za situace, kdy je takzvaný těžký vzduch nebo mlha. Studna samotná větrá jako komín. Je nutné přítomnost plynů v šachtě detekovat a měřit. Proto svépomocné hloubení studny nedoporučuji. Pokud člověk není vybaven potřebnou technikou a nezná problematiku podloží, hrozí mu velké riziko. My už podle podloží a aktuálních meteorologických podmínek poznáme, co můžeme čekat, jakým způsobem a jak dlouho šachtu větrat a zda do ní vůbec vstupovat nebo raději počkat na příznivější podmínky.
Je potřeba pravidelně provádět testy vody, například u vesnických studní v blízkosti polí?
Doporučujeme jednou nebo dvakrát ročně rozbor vody provést, hlavně pokud je voda určena k pití. Zabezpečení studny je dáno normou. V horní části musí být studna zabezpečena jílem. V dnešní době se také používají speciální směsi, například Bentonit. Pokud je voda kontaminována hnojivem z důvodu průsaku z pole, je potřeba vodu upravovat na výstupu čističkou. Díky tomu, že nejsou peníze, tak už se tolik chemicky nehnojí a vypadá to, že se kvalita vody na vsích opravdu zlepšuje. Je to lepší, než tomu bylo před deseti lety. Opakem je ale město, kde se kvalita může zhoršovat.
Jak nejhlubší studnu jste už realizovali?
Nejhlubší kopaná měla hloubku 38 metrů. Na jednom zámku jsme opravovali studnu 86 metrů hlubokou. Vrtané studny realizujeme i ve tvrdém podloží. V okolí Brna, kde je brněnská vyvřelina, jsou vrty ideální, tomu však odpovídají jejich hloubky – 40, 50 i 80 metrů. V okolí přehrady vrtáme do hloubky jen 30 metrů, pro chataře to stačí.
Někdo má doma naopak vody přebytek, co s ní?
Umíme vodu najít, ale také víme, co s ní dělat, když je jí moc. Provádíme odvodnění přebytku vody. Nejdříve nalezneme zdroj, odkud voda přitéká. Může jich být i více. Usměrníme je do jímky, šachtice nebo studny. S propojením bočních ražení jsme schopni, až do vzdálenosti pěti metrů od jímky bez jakéhokoliv kopání, narušení pozemku, zahrady, základů stavby, dostat se k jednotlivým pramínkům, a ty do šachtice stáhnout. Likvidace přebytečné vody pak může probíhat více způsoby. Vsakováním, přečerpáváním do kanalizace nebo dalším využitím. Přebytečnou vodu lze napojit do studny nebo ji využívat jako užitkovou či na zalévání zahrady.
Vybavujete si nějakou veselou historku spojenou se studnařením?
Mnoho lidí nám na začátku, když jsme se studnami začali zabývat, říkalo, jak rychle voda do studny nastupuje, že člověk nestačí ani utéct. Poznali jsme ale, že voda nastupuje pomalinku a pozvolna, začne prosakovat a teprve potom začne voda ve studni nabývat. Podobným řečem jsme tedy nevěřili. Náhoda se však občas objeví. Jednou jsme hloubili studnu, odvalil jsem kámen a během minuty v ní bylo přes metr vody. To se mi stalo jen jednou, abych byl za minutu po pás ve vodě. Dnes už ale raději neříkám, že toto nehrozí.
Studnařství Padyšák
studny kopané, studny vrtané, odvodnění, domácí i průmyslové studny, čištění a desinfekce studní, projektová dokumentace, vyřízení stavebního povolení, rozbory vody
Maříkova 1899/1, Brno-Řečkovice, tel.: 604 204 040, studnaři na internetu
BUS 42 - zastávka Královka
text MaK., brnovinky, foto Studnařství Padyšák
Voda základ života – studnařství a studny Padyšák Brno
Kategorie: podnikání a řemeslo Zobrazeno: 15292
Voda základ života. Vydržíme bez ní jen pár dní. Jenže ani ve 21. století nemá každý občan v České republice možnost přípojky veřejného vodovodního řadu. Pak přijde vhod studna. Je lepší kopaná nebo vrtaná? Jaké riziko hrozí při hloubení studny svépomocí? A co proutkař, najde spolehlivě vodní zdroj? A co když je vody naopak přebytek? Na tyto otázky brnovinkám odpovídal Milan Padyšák, studnař s dvacetiletou praxí, který v Brně provozuje Studnařství Padyšák.
Studnařství Padyšák
Maříkova 1899/1, Brno-Řečkovice , tel.: 604 204 040
Hloubení studní je netradiční činnost, jak dlouho už se jí zabýváte?
Už přes 20 let, sám jsem studny přes deset let kopal, opravoval, čistil a rekonstruoval. Dnes se studnami zabývám už za pomoci svých spolupracovníků.
Co vás před dvaceti lety ke zdrojům vody přivedlo?
Je to zajímavá práce. Před dvaceti lety se touto činností nikdo moc nezabýval. Lidé si studny hloubili především svépomocně, ale firmy zabývající se studnami už také existovaly, ale pro ně studny hloubili soukromníci.
Vodovodní řad není všem dostupný ani ve 21. století, jakou mají lidé možnost získání zdroje vody? Převládají dnes studny kopané nebo vrtané?
Musíme místo rozlišovat podle podloží. Přijde proutkař, najde místo zdroje vody, ať jeden pramen nebo křížení pramenů. Místo studny s majiteli pozemku předem konzultujeme. Ti by si nejraději umístění studny vybrali sami, ale to bohužel nejde. Podle geologického složení nebo map, které máme k dispozici, zjistíme, co nás na místě čeká. V případě tvrdého materiálu, jako je například skála, je lepší z finančních důvodů studnu vrtat. Pokud to složení podloží a situace na místě dovoluje, doporučujeme studny kopané - o větším průměru. Je jedno, zda se studna kope ručně nebo strojově. Průměr studny je nejdůležitější.
Proč doporučujete raději studnu kopanou?
Pokud je voda v hloubce deseti metrů a vykopeme 12metrovou studnu, máme v ní dva kubíky vody. Když bychom vrtali studnu s vodou ve 12 metrech, musíme udělat 40metrový vrt, aby tam ty dva kubíky vody byly. Kopané studny se dají čistit, prohlubovat, opravovat, je to investice do budoucna. Opravujeme studny 100, 200 i 300 let staré. Vrty jsou jednodušší, rychlejší na realizaci, ale je u nich problém s čištěním, složitější čerpání vody. Je potřeba používat jiná a dražší čerpadla. Pokud není v místě elektřina, bývá problém ruční pumpou vodu z vrtané studny na povrch dostat. Záleží na prostředí, kde se má studna nacházet. Větší průměr je vždy lepší.
Je potřeba před hloubením studny vypracovat hydrogeologický průzkum nebo se stačí spolehnout na proutkaře?
My spoléháme na proutkaře, máme s ním 20leté zkušenosti, doporučujeme ho. Víme, že je na něj spolehnutí a vše nám řekne. Když se ho zeptám na detaily, jako například na podloží, je mi schopen říci, jaké podloží tam je a co nás na místě čeká.
Do jaké hloubky proutkař vodu najde?
To není omezeno, většinou se trefíme na metr přesně.
Už se vám stalo, že proutkař určil místo se zdrojem vody, a po vyhloubení byla studna suchá?
To se nám zatím nestalo. Dvakrát za deset let se stalo, že musela být studna o metr nebo o dva hlubší, ale důvodem nebylo, že by se proutkař spletl. Než se však lidé po určení místa proutkařem rozhodli, že studnu chtějí, mohl vedle někdo udělat hluboký vrt na tepelné čerpadlo, v sousedství se mohla rekonstruovat kanalizace. To všechno má vliv, protože dochází k přerušení spodních vod. Je lepší nešetřit a před hloubením studny proutkaře znovu pozvat, aby zdroj vody ověřil.
Na kolik návštěva proutkaře vyjde?
Počítá se za vyhledání místa se zdrojem vody. Někdy je to rychlejší, někdy delší. Někdy je pozemek rozlehlý, někdy malý. Cena se pohybuje od patnácti set do pěti či šesti tisíc korun. Pokud bude na místě proutkař chodit půl dne a najde tam pět zdrojů vody, bude to adekvátně dražší.
Jsme na jižní Moravě, stalo se někdy, že proutkař místo vody objevil ropu?
To se nám ještě nestalo, ale je to možné. Občas jsme narazili na problém, kdy byla voda ropou znečištěna. Majitelé si stěžovali na problém s vodou, a když jsme ji čistili a vybrali kamení, bylo černé a mazlavé od ropy. Kolem Hodonína, Telnice taková místa jsou.
Co když proutkař vodu na pozemku nenajde vůbec? Jak to lze řešit?
To se nám už stalo také, dochází k tomu například na Vysočině, když je pozemek odkloněn ve svahu. Ale většinou se tam zdroj vody najde. Záleží však, v jaké hloubce. Hlavní vody mohou být pryč, soused už nad pozemkem studnu může mít a vodu stahovat. Náš proutkař hledá zásadně jiné zdroje vody. Říká: „Tam mají studnu, je na stejném prameni, nedoporučuji tady studnu hloubit.“ Víme, že na tom místě to nepůjde, nebo se musí majitel pozemku se sousedem domluvit. V 90 procentech jsme se setkali s tím, že zřízení studny na sousedním pozemku šlo domluvit a ošetřit věcným břemenem, i když byl vlastnictvím obce nebo Lesů České republiky.
Někdo má pozemek na tvrdé skále, lze studnu hloubit i tam?
Určitě ano, řešíme to několika způsoby. Buďto bezvýbušnou směsí, která se vkládá do předem navrtaných děr a rozpínáním skálu trhá, nebo destrukčním způsobem za použití plastické trhaviny, jako je například Semtex. Použití suché směsi je lepší varianta. Nezatěžuje tolik okolí při trhání a především není potřeba tak složité administrativní vyřizování. Při použití trhaviny je nutné, aby to dělali lidé, kteří svoji práci dokonale znají, a celé okolí bylo zabezpečeno. Někdy to dělají takzvaní černí studnaři, kteří tomu tolik nerozumí. Pak může nastat obrovský průšvih, kdy se v okolí úplně ztratí voda, ve skále vznikne trhlina, nebo poškodí trháním skály statiku staveb v okolí.
Jak postupovat v případě, když si někdo nechá vyhloubit studnu a voda se v ní po čase ztratí?
Podle stavebního zákona musí každý soused vědět o jakékoliv stavbě, i stavbě studny nebo vrtu pro tepelné čerpadlo. Přijedeme s proutkařem na místo a zjistíme, proč a kam se voda ztratila. Proutkař to pozná, zjistí také, že někde v okolí vznikl nějaký vrt, o kterém nikdo ze sousedů nevěděl.
Podléhá hloubení studny stavebnímu řízení, je potřeba vypracovat projekt?
Jakákoliv studna o průměru jeden metr podléhá stavebnímu řízení. Musí být vypracována projektová dokumentace a hydrogeologický posudek. Stavební úřad na jejich základě vydá Územní rozhodnutí o umístění stavby a dotáže se sousedů, zda jim stavba nevadí. Musí také proběhnout vodoprávní řízení, ke stavbě se vyjádří odbor životního prostředí a také obecní úřad. Každý z dotčených úřadů si určuje, zda se ke stavbě musí vyjádřit někdo další, například elektrorozvodné závody, plynaři, telekomunikace a další.
Kdysi se jednalo o takzvané studnové dani, jak to s ní je dnes?
Daně ze studny se zatím neplatí, pouze při určitém odběru vody za průtok. To se týká továren, chladících věží a velkých odběratelů. Provozovatelé jsou povinni takový odběr nahlásit a od vodáren si nechat nainstalovat vodoměr. Někam se ta voda totiž musí také pak vypouštět. Normálních domácností se studnová daň netýká.
Mnoho lidí si studny hloubí samo, hrozí jim nějaké nebezpečí?
Určitě ano. Dochází ke tvorbě plynů, v Brně a okolí výskyt chemických plynů však není tak častý. Při nižším tlaku může vznikat kysličník uhličitý nebo uhelnatý. Největším problémem bývá pokles tlaku a špatné větrání. To hrozí za situace, kdy je takzvaný těžký vzduch nebo mlha. Studna samotná větrá jako komín. Je nutné přítomnost plynů v šachtě detekovat a měřit. Proto svépomocné hloubení studny nedoporučuji. Pokud člověk není vybaven potřebnou technikou a nezná problematiku podloží, hrozí mu velké riziko. My už podle podloží a aktuálních meteorologických podmínek poznáme, co můžeme čekat, jakým způsobem a jak dlouho šachtu větrat a zda do ní vůbec vstupovat nebo raději počkat na příznivější podmínky.
Je potřeba pravidelně provádět testy vody, například u vesnických studní v blízkosti polí?
Doporučujeme jednou nebo dvakrát ročně rozbor vody provést, hlavně pokud je voda určena k pití. Zabezpečení studny je dáno normou. V horní části musí být studna zabezpečena jílem. V dnešní době se také používají speciální směsi, například Bentonit. Pokud je voda kontaminována hnojivem z důvodu průsaku z pole, je potřeba vodu upravovat na výstupu čističkou. Díky tomu, že nejsou peníze, tak už se tolik chemicky nehnojí a vypadá to, že se kvalita vody na vsích opravdu zlepšuje. Je to lepší, než tomu bylo před deseti lety. Opakem je ale město, kde se kvalita může zhoršovat.
Jak nejhlubší studnu jste už realizovali?
Nejhlubší kopaná měla hloubku 38 metrů. Na jednom zámku jsme opravovali studnu 86 metrů hlubokou. Vrtané studny realizujeme i ve tvrdém podloží. V okolí Brna, kde je brněnská vyvřelina, jsou vrty ideální, tomu však odpovídají jejich hloubky – 40, 50 i 80 metrů. V okolí přehrady vrtáme do hloubky jen 30 metrů, pro chataře to stačí.
Někdo má doma naopak vody přebytek, co s ní?
Umíme vodu najít, ale také víme, co s ní dělat, když je jí moc. Provádíme odvodnění přebytku vody. Nejdříve nalezneme zdroj, odkud voda přitéká. Může jich být i více. Usměrníme je do jímky, šachtice nebo studny. S propojením bočních ražení jsme schopni, až do vzdálenosti pěti metrů od jímky bez jakéhokoliv kopání, narušení pozemku, zahrady, základů stavby, dostat se k jednotlivým pramínkům, a ty do šachtice stáhnout. Likvidace přebytečné vody pak může probíhat více způsoby. Vsakováním, přečerpáváním do kanalizace nebo dalším využitím. Přebytečnou vodu lze napojit do studny nebo ji využívat jako užitkovou či na zalévání zahrady.
Vybavujete si nějakou veselou historku spojenou se studnařením?
Mnoho lidí nám na začátku, když jsme se studnami začali zabývat, říkalo, jak rychle voda do studny nastupuje, že člověk nestačí ani utéct. Poznali jsme ale, že voda nastupuje pomalinku a pozvolna, začne prosakovat a teprve potom začne voda ve studni nabývat. Podobným řečem jsme tedy nevěřili. Náhoda se však občas objeví. Jednou jsme hloubili studnu, odvalil jsem kámen a během minuty v ní bylo přes metr vody. To se mi stalo jen jednou, abych byl za minutu po pás ve vodě. Dnes už ale raději neříkám, že toto nehrozí.
Studnařství Padyšák
studny kopané, studny vrtané, odvodnění, domácí i průmyslové studny, čištění a desinfekce studní, projektová dokumentace, vyřízení stavebního povolení, rozbory vody
Maříkova 1899/1, Brno-Řečkovice, tel.: 604 204 040, studnaři na internetu
BUS 42 - zastávka Královka
text MaK., brnovinky, foto Studnařství Padyšák