Korupce! Včera a dnes
- Podrobnosti
- Kategorie: publicistika
- Zobrazeno: 4019
Slovo uvedené v titulku se dnes skloňuje ve všech pádech, ať v ústech veřejnosti, kde má trpkou příchuť, či v ústech politiků, kde má falešný akcent. V době inflace tohoto slova zazněla jediná objektivní analýza korupce na konci minulého roku v Zasedací síni Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Bylo to na konferenci nazvané Evropská unie-pojistka proti klientelismu a korupci v členských státech.
Analýza korupce zazněla z úst vedoucí katedry politologie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze a předsedkyně Akreditační komise ČR Vladimíry Dvořákové. Možná ji znáte v souvislosti s řešením korupce na plzeňské právnické fakultě.
Náhodná korupce kdekoliv
Vladimíra Dvořáková odstupňovala korupci od nejméně nebezpečných forem po ty nejnebezpečnější. Za nejméně nebezpečnou označila náhodnou korupci, která se může objevit kdekoliv a v jakémkoliv prostředí.
Prosakující korupce zničuje
Za nejnebezpečnější označila korupci na úrovni vedení státu, kde však ještě platí určitá pravidla a je možné ji ještě do jisté míry řídit a omezovat. Za nejvyšší a nejvíce zničující stupeň korupce označila situaci, kdy korupce z úrovně vedení státu prosakuje směrem dolů.
Proniká do státních orgánů včetně justice a policie a ohrožuje samu funkci státu. Ten se mění na soupeřící klientelistické skupiny a politici pak zastupují zájmy vedoucích jednotlivých klientelistických skupin v současně užívané terminologii „kmotrů.“ Srovnávala Rusko, jež se pod vedením prezidenta Vladimíra Putina pokouší dostat korupci na úroveň státu, a Českou republiku, která jde opačnou cestou, směrem k nejvíce zničující formě korupce.
Masarykova dělnická akademie vznikla mezi válkami
Pořadatelem přednášky byla Skupina progresivní aliance Socialistů a demokratů v Evropském parlamentu-Česká delegace, Krajská pobočka Masarykovy demokratické akademie Brno ve spolupráci s Česko-Slovenským výborem. Patronát převzala europoslankyně za ČSSD Zuzana Brzobohatá.
Z uvedených pořádajících institucí a organizací je nejstarší Masarykova demokratická akademie, jak naznačuje její název, jež původně zněl Masarykova dělnická akademie. Vznikla na popud prvního československého prezidenta mezi válkami a pod původním názvem byla obnovena v roce 1990.
Tehdy na její půdě zazněly neméně přesné informace týkající se budoucnosti našeho státu. Na přednášce členů exilové Rady svobodného Československa sídlící do roku 1967 v USA, Vlastislava Chalupy a Mojmíra Povolného, zaznělo hodnocení budoucího možného ekonomického a politického vývoje Československa.
Vlastislav Chalupa: Utáhněte si opasky
Vlastislav Chalupa tehdy hodnotil ekonomickou situaci takto: „Vaším největším problémem je vnitřní zadlužení a nutnost modernizace továrních provozů. Neočekávejte, že zahraniční investor továrnu koupí a zmodernizuje. Pokud ji koupí, tak ji jako potenciální konkurenci zavře. V lepším případě zisky půjdou do zahraničí. Vaší jedinou šancí a výhodou, jako laciné, kvalifikované pracovní síly, je utáhnout si opasky po vzoru ekonomických asijských tygrů a zisk investovat do modernizace.“
USA ztrácí zájem o Evropu
A budoucí politickou situaci prognózoval: “Po pádu bipolárního světa ztrácí USA zájem o Evropu a přenáší svou pozornost do Tichého oceánu. V USA stále více nabývá vlivu lobby, jež chce ponechat dělení Evropy mezi Německem a Ruskem.“ Politická prognóza Vlastislava Chalupy si na tomto místě žádá vysvětlení. V roce 1914-1915, během 1. světové války, se Rusko chystalo vstoupit do střední Evropy.
Po možném budoucím obsazení Uher, by dle plánů ruských politiků, Horní Uhry - nynější Slovensko - byly včleněny do carské říše. Slováci byli považováni za Slovany. Ne tak Češi.
Ti byli považováni z historického a politického hlediska za příslušníky Svaté římské říše národa německého a ponecháni na pospas německému sousedovi. Plné včlenění českých zemí do Německé říše se pak realizovalo v roce 1939 při vstupu Němců do střední Evropy a Slovensko se osamostatnilo, byť jako německý satelit.
Naplnily se Chalupovy prognózy?
Jak se prognózy Vlastislava Chalupy splnily? V ekonomické sféře zapracovala Česká cesta privatizace. Místo investování zisků do modernizace miliardy zmizely v zahraničí nebo se proměnily v ekonomickou a politickou moc.
Hlavní architekt České cesty privatizace - současný prezident - důstojně zakončil své prezidentství amnestií pardonující podnikatele, jež uvízli v síti justice. V politické sféře se Československo rozpadlo z vůle politiků. Ti se neodvážili zeptat občanů obou budoucích států formou plebiscitu, zda s rozdělením souhlasí.
Báli se nejen nesouhlasu, který by je smetl z politické scény, ale i srovnání s minulým dělením státu v době nacistické okupace. Československo rozpadem ztratilo klíčové postavení v Evropě, jako křižovatka strategického srdce Evropy, a strategické těžiště se přesunulo do Polska, jako nárazníkového státu směrem na východ.
Dnes Poláci se svou typickou nacionální nadsázkou oprávněně tvrdí: „My Evropu nepotřebujeme, Evropa potřebuje nás.“
Přednáška odhalí více
Na závěr nezbývá, než vám doporučit přednášky Masarykovy demokratické akademie, kde se mnohdy můžete dozvědět přesnou diagnózu současného stavu naší země, a možná i prognózu budoucnosti.
Konají se na pedagogické fakultě v Brně na Poříčí v 1. patře, program naleznete na webu www.masarykovaakademie.cz
Dr. Vít Pospíšil, ilustrační foto MaK., brnovinky
Korupce! Včera a dnes
Kategorie: publicistika Zobrazeno: 4019
Slovo uvedené v titulku se dnes skloňuje ve všech pádech, ať v ústech veřejnosti, kde má trpkou příchuť, či v ústech politiků, kde má falešný akcent. V době inflace tohoto slova zazněla jediná objektivní analýza korupce na konci minulého roku v Zasedací síni Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Bylo to na konferenci nazvané Evropská unie-pojistka proti klientelismu a korupci v členských státech.
Analýza korupce zazněla z úst vedoucí katedry politologie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze a předsedkyně Akreditační komise ČR Vladimíry Dvořákové. Možná ji znáte v souvislosti s řešením korupce na plzeňské právnické fakultě.
Náhodná korupce kdekoliv
Vladimíra Dvořáková odstupňovala korupci od nejméně nebezpečných forem po ty nejnebezpečnější. Za nejméně nebezpečnou označila náhodnou korupci, která se může objevit kdekoliv a v jakémkoliv prostředí.
Prosakující korupce zničuje
Za nejnebezpečnější označila korupci na úrovni vedení státu, kde však ještě platí určitá pravidla a je možné ji ještě do jisté míry řídit a omezovat. Za nejvyšší a nejvíce zničující stupeň korupce označila situaci, kdy korupce z úrovně vedení státu prosakuje směrem dolů.
Proniká do státních orgánů včetně justice a policie a ohrožuje samu funkci státu. Ten se mění na soupeřící klientelistické skupiny a politici pak zastupují zájmy vedoucích jednotlivých klientelistických skupin v současně užívané terminologii „kmotrů.“ Srovnávala Rusko, jež se pod vedením prezidenta Vladimíra Putina pokouší dostat korupci na úroveň státu, a Českou republiku, která jde opačnou cestou, směrem k nejvíce zničující formě korupce.
Masarykova dělnická akademie vznikla mezi válkami
Pořadatelem přednášky byla Skupina progresivní aliance Socialistů a demokratů v Evropském parlamentu-Česká delegace, Krajská pobočka Masarykovy demokratické akademie Brno ve spolupráci s Česko-Slovenským výborem. Patronát převzala europoslankyně za ČSSD Zuzana Brzobohatá.
Z uvedených pořádajících institucí a organizací je nejstarší Masarykova demokratická akademie, jak naznačuje její název, jež původně zněl Masarykova dělnická akademie. Vznikla na popud prvního československého prezidenta mezi válkami a pod původním názvem byla obnovena v roce 1990.
Tehdy na její půdě zazněly neméně přesné informace týkající se budoucnosti našeho státu. Na přednášce členů exilové Rady svobodného Československa sídlící do roku 1967 v USA, Vlastislava Chalupy a Mojmíra Povolného, zaznělo hodnocení budoucího možného ekonomického a politického vývoje Československa.
Vlastislav Chalupa: Utáhněte si opasky
Vlastislav Chalupa tehdy hodnotil ekonomickou situaci takto: „Vaším největším problémem je vnitřní zadlužení a nutnost modernizace továrních provozů. Neočekávejte, že zahraniční investor továrnu koupí a zmodernizuje. Pokud ji koupí, tak ji jako potenciální konkurenci zavře. V lepším případě zisky půjdou do zahraničí. Vaší jedinou šancí a výhodou, jako laciné, kvalifikované pracovní síly, je utáhnout si opasky po vzoru ekonomických asijských tygrů a zisk investovat do modernizace.“
USA ztrácí zájem o Evropu
A budoucí politickou situaci prognózoval: “Po pádu bipolárního světa ztrácí USA zájem o Evropu a přenáší svou pozornost do Tichého oceánu. V USA stále více nabývá vlivu lobby, jež chce ponechat dělení Evropy mezi Německem a Ruskem.“ Politická prognóza Vlastislava Chalupy si na tomto místě žádá vysvětlení. V roce 1914-1915, během 1. světové války, se Rusko chystalo vstoupit do střední Evropy.
Po možném budoucím obsazení Uher, by dle plánů ruských politiků, Horní Uhry - nynější Slovensko - byly včleněny do carské říše. Slováci byli považováni za Slovany. Ne tak Češi.
Ti byli považováni z historického a politického hlediska za příslušníky Svaté římské říše národa německého a ponecháni na pospas německému sousedovi. Plné včlenění českých zemí do Německé říše se pak realizovalo v roce 1939 při vstupu Němců do střední Evropy a Slovensko se osamostatnilo, byť jako německý satelit.
Naplnily se Chalupovy prognózy?
Jak se prognózy Vlastislava Chalupy splnily? V ekonomické sféře zapracovala Česká cesta privatizace. Místo investování zisků do modernizace miliardy zmizely v zahraničí nebo se proměnily v ekonomickou a politickou moc.
Hlavní architekt České cesty privatizace - současný prezident - důstojně zakončil své prezidentství amnestií pardonující podnikatele, jež uvízli v síti justice. V politické sféře se Československo rozpadlo z vůle politiků. Ti se neodvážili zeptat občanů obou budoucích států formou plebiscitu, zda s rozdělením souhlasí.
Báli se nejen nesouhlasu, který by je smetl z politické scény, ale i srovnání s minulým dělením státu v době nacistické okupace. Československo rozpadem ztratilo klíčové postavení v Evropě, jako křižovatka strategického srdce Evropy, a strategické těžiště se přesunulo do Polska, jako nárazníkového státu směrem na východ.
Dnes Poláci se svou typickou nacionální nadsázkou oprávněně tvrdí: „My Evropu nepotřebujeme, Evropa potřebuje nás.“
Přednáška odhalí více
Na závěr nezbývá, než vám doporučit přednášky Masarykovy demokratické akademie, kde se mnohdy můžete dozvědět přesnou diagnózu současného stavu naší země, a možná i prognózu budoucnosti.
Konají se na pedagogické fakultě v Brně na Poříčí v 1. patře, program naleznete na webu www.masarykovaakademie.cz
Dr. Vít Pospíšil, ilustrační foto MaK., brnovinky