Na tuhle myšlenku mě přivedl příspěvek na Twitteru od Walta Mossberga: "Everloop at DEMO says it’s a safe social network for tweens, but seems more about helping companies sell stuff to them."
Sociální sítě jsou jistě fenoménem současné doby. Jejich původním posláním byl opravdu kontakt mezi lidmi. Alespoň mám pocit, že bychom si to mohli říct o úspěšných systémech, a to jak mezinárodních, tak i tuzemských.
Nějaký ten rok jsem se po různých sociálních sítích a serverech pohyboval, vlastně už v té době, kdy Telecom nabízel, myslím, Internet 97 za minutový tarif. Takže jsem prošel všemi sítěmi, co tu v kotlině české byly k dispozici, xchat, libko, lidé, aspoň co se těch úspěšných týče.
Z těch mezinárodních jsem kdysi kouknul na MySpace, ale to mi přišlo svým způsobem neuvěřitelně komplikované pro ty jednoduché věci, nyní jsou mým hlavním virtuálním spojením se světem Facebook a Twitter. Podíval jsem se i na UStream, Badoo se mi obloukem vyhnul, a další ani nevím, zda existují. Asi ano, takové pseudosítě typu foursquare.
Ze všech těchto sítí v současné době existuji primárně na jedné, a to z jiného důvodu, než ke kterému asi byla původně určena. Twitter je napojený asi na všechno, co je tak nějak potřeba, Facebookem, LinkedIn počínaje a mým portfoliem konče. Jeho úžasnou vlastností je, že vlastně po mě nic nechce a nic mi nenutí.
Podle přístupů na jejich stránky jsou údajně daleko slabší než Facebook, ale FB zas nemá takové množství nástrojů, které by twitter využívali. Na stránku twitter.com vlastně vůbec nechodím. Všechno mi hlásí buď iPhone aplikace Twitterrific, nebo Tweetie na Macu.
Facebook v číslech překonal Google v počtu navštívení stránky (česky na iDnesu). Šmírovat své kamarády, kolegy a náhodné kolemjdoucí vyráží více lidí než hledat informace důležité pro život a práci. Místo setkání v parku lidé kynou na židlích a křeslech a žijí sekundární životy, už ani ne dokonce pomocí jiných anonymních profilů, ale dokonce pod svým jménem, aby bylo vidět hned a přímo, kdo kde co a jak.
Kdesi na začátku jsem zmínil, že původním posláním sociálních sítí byl kontakt mezi lidmi, kteří se neměli možnost vidět. Současné poslání sociálních sítí je dvojí, možná trojí:
▪ umožnit kontakt lidí, aniž by se museli vidět,
▪ přesně cílená přímá nebo virální reklama s daleko vyšší konverzí oproti jiným technologiím (ale i s daleko větší bounce rate - řečí Google Analytics, tedy míry opuštění stránky brzo po jejím načtení),
▪ masová manipulace a využívání komunitní páky.
K prvnímu a třetímu bodu možná někdy jindy, teď tedy ty slibované reklamy a tweet Walta Mossberga.
Reklamy v sociálních sítích mají úžasnou schopnost zacílení. Nenabízí mi vložky, dětské hračky, výběr rakve, jsem pro ně moc mladý, moc bezdětný a tak. Místo toho, protože většina mých statusů přichází přes Twitter a týká se nějak technologií nebo mé práce, a protože nemám zveřejněný stav, myslí si o mě sociální síť, že jsem single, trošku geek (k čemu mi jsou ponožky ve tvaru soba na iPhone) a trošku metropolitnější a liberální.
Tyhle reklamy fungují stejně jako reklamy jiného reklamního systému - vím, na čem jsem, že odkaz na „kupte ponožku pro iPhone“ mě zavede na stránku „ponožek pro iPhone“. Vždyť většina stránek a skupin na facebooku jsou jen skryté firmy nebo organizace pro masovou manipulaci.
Jenže sociální sítě, díky své komunitnosti a vazbám mezi lidmi, jsou semeništěch té druhé varianty marketingu - virálního. Že vlastně až v okamžiku, kdy se najednou ocitnete na stránkách „prodejce ponožek pro iPhone“ zjistíte, že to opravdu byla reklama využívající důvěry mezi lidmi a jejich sklon k drbání a sharování blbovinek a že to není jen „coming out“ vašeho kamaráda, na kterého konečně prasklo, že to s těma ponožkama .. no asi chápete. Určitě mi jakýkoli správce sociální sítě ukáže ohromující míru prokliků.
Ale mám za to, že o to méně ochotně mi ukáže opravdu konverze (skutečně uzavřené obchody), protože jejich hodnota je podle mě hodně bídná. Berte to jako můj osobní názor, ale každé takové zjištění, že za skupinou nebo fansite stránkou na FB stojí firma, která tak k sobě jen láká fanoušky nebo upřímně řečeno, potenciální zákazníky, u mě vede k naštvanému "sundání" celého okna.
Když ale pomineme u stránky naštvanosti z původu medového lepu, tak pokud je funkcí reklamy připomenout se a ukázat, že máme smysl pro humor (že máme reklamku, kde má někdo smysl pro humor), tak asi proč ne. Možná ale právě proto mám rád Twitter, kde reklamy nejsou. Jsou v programech třetích Tweetie i v Twitterrific, ale už opět v té své přímé přírodní formě. A na mě osobně jsou daleko úspěšnější, viz třeba mé seznámení s Billings.
Ale když nebudu chtít vidět ani jednu reklamu, půjdu na Twitter a uvidím jen to, proč tam jdu. Což se o Facebooku rozhodně říct nedá. Ale vím, že i Facebook si musí na sebe vydělat.
No jo, jenže teď to přijde, teď je konečně čas na tweet Walta Mossberga. V současné době už vznikají sociální sítě s jedním hlavním cílem - PENÍZE. A pak teda tím promovaným, což může být úplně cokoli. Už od počátečního návrhu, myšlenky, layoutu, analýzy, vše vychází z čistého kalkulu, jak co nejlépe vědět co nejvíce o lidech a o to lépe na ně cílit reklamy.
Veškeré úpravy Facebooku nejsou nic jiným než postupným zvětšováním prostoru pro reklamu, veškeré nové sociální sítě nejsou nic jiným než lovným rybníkem pro mediální masáž. Schválně si na Facebooku zkuste překlik na svém profilu mezi zdí a třeba zprávami. Normálně by AJAXem byla řešena pouze centrální obsahová pasáž, ale zde s centrální částí se mění i reklamní pruh.
Vlastně celý pravý sloupec ztratil veškerou hodnotu a stal se jen reklamním sloupcem. Tento postup je velmi těžko postřehnutelný, ale kdo s Facebookem absolvoval už několik změn vzhledu, tak si narůstající pozice reklamy určitě všiml.
Mám pocit, že stejně jako už splaskává bublina kolem aplikací pro iPhone, brzo přijde stagnace sociálních sítí. A rád bych věřil tomu, že lidé poznají takřka nulový poměr „sociální přínos“ / “čas obětovaný“ při komunikaci online. Nechci být za zpátečnického, určitě přijde nová bublina, nový fenomén, ale už začíná jít opravdu jen o peníze, a přitom neustále upadá naše schopnost sociálního kontaktu s těmi živými, s kterými komunikujeme dnes a denně.
Ale stejně jako lidé přišli na to, že být neustále v lihu, zkouření a v obložení kopretin (sedmdesátá léta v USA a vlastně průměrná puberta v západních civilizacích) není úplně to pravé ořechové, že i jim z toho sociálního kontaktu v sociální síti začne chybět .. společnost.
A co vy? Zajdete radši „na jedno“ nebo sedíte doma a pěstujete sociální vztahy přes facebook nebo "libko"?
text a ilustrační grafika oMicrone
Kategorie: blogovna a komentáře Zobrazeno: 6183
Na tuhle myšlenku mě přivedl příspěvek na Twitteru od Walta Mossberga: "Everloop at DEMO says it’s a safe social network for tweens, but seems more about helping companies sell stuff to them."
Sociální sítě jsou jistě fenoménem současné doby. Jejich původním posláním byl opravdu kontakt mezi lidmi. Alespoň mám pocit, že bychom si to mohli říct o úspěšných systémech, a to jak mezinárodních, tak i tuzemských.
Nějaký ten rok jsem se po různých sociálních sítích a serverech pohyboval, vlastně už v té době, kdy Telecom nabízel, myslím, Internet 97 za minutový tarif. Takže jsem prošel všemi sítěmi, co tu v kotlině české byly k dispozici, xchat, libko, lidé, aspoň co se těch úspěšných týče.
Z těch mezinárodních jsem kdysi kouknul na MySpace, ale to mi přišlo svým způsobem neuvěřitelně komplikované pro ty jednoduché věci, nyní jsou mým hlavním virtuálním spojením se světem Facebook a Twitter. Podíval jsem se i na UStream, Badoo se mi obloukem vyhnul, a další ani nevím, zda existují. Asi ano, takové pseudosítě typu foursquare.
Ze všech těchto sítí v současné době existuji primárně na jedné, a to z jiného důvodu, než ke kterému asi byla původně určena. Twitter je napojený asi na všechno, co je tak nějak potřeba, Facebookem, LinkedIn počínaje a mým portfoliem konče. Jeho úžasnou vlastností je, že vlastně po mě nic nechce a nic mi nenutí.
Podle přístupů na jejich stránky jsou údajně daleko slabší než Facebook, ale FB zas nemá takové množství nástrojů, které by twitter využívali. Na stránku twitter.com vlastně vůbec nechodím. Všechno mi hlásí buď iPhone aplikace Twitterrific, nebo Tweetie na Macu.
Facebook v číslech překonal Google v počtu navštívení stránky (česky na iDnesu). Šmírovat své kamarády, kolegy a náhodné kolemjdoucí vyráží více lidí než hledat informace důležité pro život a práci. Místo setkání v parku lidé kynou na židlích a křeslech a žijí sekundární životy, už ani ne dokonce pomocí jiných anonymních profilů, ale dokonce pod svým jménem, aby bylo vidět hned a přímo, kdo kde co a jak.
Kdesi na začátku jsem zmínil, že původním posláním sociálních sítí byl kontakt mezi lidmi, kteří se neměli možnost vidět. Současné poslání sociálních sítí je dvojí, možná trojí:
▪ umožnit kontakt lidí, aniž by se museli vidět,
▪ přesně cílená přímá nebo virální reklama s daleko vyšší konverzí oproti jiným technologiím (ale i s daleko větší bounce rate - řečí Google Analytics, tedy míry opuštění stránky brzo po jejím načtení),
▪ masová manipulace a využívání komunitní páky.
K prvnímu a třetímu bodu možná někdy jindy, teď tedy ty slibované reklamy a tweet Walta Mossberga.
Reklamy v sociálních sítích mají úžasnou schopnost zacílení. Nenabízí mi vložky, dětské hračky, výběr rakve, jsem pro ně moc mladý, moc bezdětný a tak. Místo toho, protože většina mých statusů přichází přes Twitter a týká se nějak technologií nebo mé práce, a protože nemám zveřejněný stav, myslí si o mě sociální síť, že jsem single, trošku geek (k čemu mi jsou ponožky ve tvaru soba na iPhone) a trošku metropolitnější a liberální.
Tyhle reklamy fungují stejně jako reklamy jiného reklamního systému - vím, na čem jsem, že odkaz na „kupte ponožku pro iPhone“ mě zavede na stránku „ponožek pro iPhone“. Vždyť většina stránek a skupin na facebooku jsou jen skryté firmy nebo organizace pro masovou manipulaci.
Jenže sociální sítě, díky své komunitnosti a vazbám mezi lidmi, jsou semeništěch té druhé varianty marketingu - virálního. Že vlastně až v okamžiku, kdy se najednou ocitnete na stránkách „prodejce ponožek pro iPhone“ zjistíte, že to opravdu byla reklama využívající důvěry mezi lidmi a jejich sklon k drbání a sharování blbovinek a že to není jen „coming out“ vašeho kamaráda, na kterého konečně prasklo, že to s těma ponožkama .. no asi chápete. Určitě mi jakýkoli správce sociální sítě ukáže ohromující míru prokliků.
Ale mám za to, že o to méně ochotně mi ukáže opravdu konverze (skutečně uzavřené obchody), protože jejich hodnota je podle mě hodně bídná. Berte to jako můj osobní názor, ale každé takové zjištění, že za skupinou nebo fansite stránkou na FB stojí firma, která tak k sobě jen láká fanoušky nebo upřímně řečeno, potenciální zákazníky, u mě vede k naštvanému "sundání" celého okna.
Když ale pomineme u stránky naštvanosti z původu medového lepu, tak pokud je funkcí reklamy připomenout se a ukázat, že máme smysl pro humor (že máme reklamku, kde má někdo smysl pro humor), tak asi proč ne. Možná ale právě proto mám rád Twitter, kde reklamy nejsou. Jsou v programech třetích Tweetie i v Twitterrific, ale už opět v té své přímé přírodní formě. A na mě osobně jsou daleko úspěšnější, viz třeba mé seznámení s Billings.
Ale když nebudu chtít vidět ani jednu reklamu, půjdu na Twitter a uvidím jen to, proč tam jdu. Což se o Facebooku rozhodně říct nedá. Ale vím, že i Facebook si musí na sebe vydělat.
No jo, jenže teď to přijde, teď je konečně čas na tweet Walta Mossberga. V současné době už vznikají sociální sítě s jedním hlavním cílem - PENÍZE. A pak teda tím promovaným, což může být úplně cokoli. Už od počátečního návrhu, myšlenky, layoutu, analýzy, vše vychází z čistého kalkulu, jak co nejlépe vědět co nejvíce o lidech a o to lépe na ně cílit reklamy.
Veškeré úpravy Facebooku nejsou nic jiným než postupným zvětšováním prostoru pro reklamu, veškeré nové sociální sítě nejsou nic jiným než lovným rybníkem pro mediální masáž. Schválně si na Facebooku zkuste překlik na svém profilu mezi zdí a třeba zprávami. Normálně by AJAXem byla řešena pouze centrální obsahová pasáž, ale zde s centrální částí se mění i reklamní pruh.
Vlastně celý pravý sloupec ztratil veškerou hodnotu a stal se jen reklamním sloupcem. Tento postup je velmi těžko postřehnutelný, ale kdo s Facebookem absolvoval už několik změn vzhledu, tak si narůstající pozice reklamy určitě všiml.
Mám pocit, že stejně jako už splaskává bublina kolem aplikací pro iPhone, brzo přijde stagnace sociálních sítí. A rád bych věřil tomu, že lidé poznají takřka nulový poměr „sociální přínos“ / “čas obětovaný“ při komunikaci online. Nechci být za zpátečnického, určitě přijde nová bublina, nový fenomén, ale už začíná jít opravdu jen o peníze, a přitom neustále upadá naše schopnost sociálního kontaktu s těmi živými, s kterými komunikujeme dnes a denně.
Ale stejně jako lidé přišli na to, že být neustále v lihu, zkouření a v obložení kopretin (sedmdesátá léta v USA a vlastně průměrná puberta v západních civilizacích) není úplně to pravé ořechové, že i jim z toho sociálního kontaktu v sociální síti začne chybět .. společnost.
A co vy? Zajdete radši „na jedno“ nebo sedíte doma a pěstujete sociální vztahy přes facebook nebo "libko"?
text a ilustrační grafika oMicrone