brnovinky

Přepnout do PC verze

Dějiny mořeplavby aneb vrcholná trpělivost Milana Nevidy

608 Milan-Nevida-modely-lodi-PICT0986Milan Nevida je povoláním konstruktér. Posledních dvanáct let se věnuje stavbě historických plachetnic. Definitivně se svému koníčku věnuje po odchodu do penze. Jako konstrukční podklady používá publikace o historii mořeplavby, včetně zahraničních, své modely staví poctivě ze dřeva. Stavba větších lodí například švédské Vasy ze 17. století trvala půl roku, stavba menších lodí, jako je holandská fleuta, kolem čtyřech měsíců.


K vodě má vztah od dětství a mládí. Byl členem vodáckého oddílu na brněnské přehradě, nástupnické organizace oddílu Vodních skautů, zrušeného v roce 1948. Jeho modely jsou dějinami námořní plavby.


Vikingové na stole

Nejstarší je egyptská loď z období Nové říše. Hlavním konstrukčním prvkem pro říční veslici s pomocnou plachtou bylo lano vedené s přídě přes stožár na záď. Drželo konstrukci pohromadě a loď mohla tak odolávat vlnám. Stejný konstrukční prvek uplatnili po dalších tisíciletích na svých lodích Vikingové. Mezi modely Milana Nevidy patří i vikingský Drakkar.


180 Milan-Nevida-modely-lodi-PICT0991Benátské galéry vytvořily moc Serenissimy - Nejsvětlejší, jak byla lichotivě nazývána benátská republika. Benátky díky nim ovládly obchod ve Středomoří se Středním východem. V benátských rukou tak skončil obchod s luxusním zbožím, jako bylo hedvábí a koření.


Koření přerážející pach

Koření bylo nutným doplňkem kuchyně středověkých bohatých vrstev konzumujících maso. Přes léto maso ze zimních porážek bylo naložené v láku ve sklepích, nedostatečně nahrazujících naše ledničky a hnilo. Koření přeráželo pach a pepř při žaludečních potížích působil desinfekčně.


Po Hedvábné stezce

Pozemní cesta koření - Hedvábná stezka, fungující od starověku, byla uzavřena Turky, kteří dobyli Cařihrad a zbývalo jen námořní spojení. Benátské galéry udržely ve Středozemním moři mocenskou rovnováhu a zvítězily nad Turky roku 1571 v bitvě u Lepanta. Na přední plošině - kastelu měly děla menších ráží a zajímavým konstrukčním prvkem byl okovaný hrot předního zesíleného stěžně, sloužící k převracení nepřátelských lodí.


180 Milan-Nevida-modely-lodi-PICT0992Za kořením se přes Atlantik vydal Kolumbus, ani jeho karavely ve sbírce Nevidových modelů nechybí.


Holandské fleuty

Další exponát sbírky, holandské fleuty změnily v 16. a 17. století svět. Byly úzké, proto pojmenování flétny, malé a obratné. Holandská stavovská republika jich měla 3 600. Vytlačily z Baltu obchodní společnost německých přístavních měst – Hansu, a ovládly oceány až do Východní Indie, nynější Indonésie s ostrovy koření a Číny i Japonska. V přístavu Imari na ostrově Kjúšú měly holandské lodě spolu s portugalskými loděmi vyhrazené kotviště, jako jediné z evropských lodí.


Zákaz přistání v Japonsku

Dlouho trval zákaz pro ostatní lodě evropských námořních zemí, jež nesměly na japonských ostrovech přistávat. Porušení zákazu se trestalo smrtí. V holandském lodním prostoru se do Evropy dostával japonský a čínský porcelán, který dodnes obdivujeme na našich zámcích. Po luxusním zboží – porcelánu - byla poptávka na panovnických dvorech z důvodů reprezentace, ze stejných důvodů v kruzích barokní šlechty i bohatého měšťanstva.


Poptávku naplňovala dokonce i holandská majolika z Delftu, napodobující typickým modrým dekorem luxusní čínský porcelán. Evropští keramici nebyli schopni porcelán vyrobit- vyvažoval se zlatem. Ještě po evropském vynálezu porcelánu v saské Míšni prodal pruský král Fridrich Vilém I. Augustu Silnému, vládci Saska a Polska, dva pluky za dvě metrové míšeňské porcelánové vázy.


Kouzlo porcelánu Imari

Fridrich Vilém I. militarizoval Prusko a měl vojáků dost. Vycvičení vojáci sloužili celý život a byli i obchodní komoditou, jak uvádí ve svých hrách Fridrich Schiller. Starožitníci znají dodnes pod názvem Imari japonský porcelán, vyráběný v 17. a 18. století speciálně pro evropský trh v provincii Hizen ve městě Arita. Byl vyvážen přes přístav, který mu dal jméno.


Má typický dekor zdrsnělé červené, zelené a modré barvy, nanášené na hladkém bílém povrchu, s rostlinnými a zvířecími motivy, nazývaný rovněž Imari. Později, po evropském vynálezu porcelánu, vyráběly evropské porcelánky hluboko do 19. století zboží zdobené japonským dekorem Imari, nazvaným podle přístavu Holanďanů na Kjúšú. O místo na slunci světového obchodu Holanďané bojovali s Angličany, kteří zvítězili.


Chronometr a citróny kapitána Cooka

Jedním z anglických vrcholných námořních výkonů byla vědecká cesta kapitána Cooka kolem světa v letech 1768 - 1971. Byly na ní uplatněny inovace jako chronometr a citronová šťáva.


Mořeplavci jezdili po rovnoběžkách a nebyli schopni určit přesně svou polohu. Neměli přesné hodiny, které byly nezbytné pro přesné určení polohy lodi, až angličtí hodináři zkonstruovali chronometr. Námořníci na dlouhých plavbách umírali avitaminózou - skorbutem - z nedostatku vitaminu C.


Skorbut kolik námořníky

Skorbut se přičítal nedostatku čerstvé stravy, až Cookova cesta prokázala nutnost ovoce ve stravě, speciálně na vitamin C bohatých citronů. Definitivní světovou námořní nadvládu vybojovali Angličané v bitvě u Abukiru roku 1798 pod velením admirála Nelsona, proti Francii. Jak Cookovu loď Endeavour, tak Nelsonovu Victory lze ve sbírce najít.


Rychlý klipr

Vrcholem techniky plachetních lodí byla nejrychlejší dopravní plachetnice - čajový klipr. Vozil v polovině 19. století z Číny přes Tichý oceán, kolem mysu Horn, v bednách zalitých olovem, čaj. Potud jeho název. Izolace beden s čajem sloužila k zachování jeho vůně a stejně tak rekordně krátká doprava, nesmírně dlouhou náročnou trasou, nejrychlejší dobovou dopravní lodí.


Přichází parní stroj

Nad plachetnicemi se však smrákalo. V době jejich největší dokonalosti nabýval na síle a účinnosti parní stroj. Napřed jako pomocný motor, pak jako hlavní pohonná jednotka. Prvně se užíval kolesový pohon, pak díky našemu Resselovi, šroubový pohon. Plachty sloužily jen jako doplnění, aby se ušetřilo uhlí.


Loď tak plula i v bezvětří a plachetnice v poslední třetině 19. století a začátkem 20. století dosluhovaly při dopravě nákladů, kdy nezáleželo na době dodání. Navíc kapitáni a lodní společnosti ušetřily na pracovní síle.


Slavný Cutty Stark

Čajový klipr vyžadoval posádku 90 - 120 námořníků. I ten můžeme ve sbírce vidět. Je to slavný Cutty Stark dodnes k vidění v suchém doku v Greenwichi u Londýna. Nezbývá než se přimlouvat, aby sbírka Milana Nevidy, která je průřezem dějinami námořní dopravy a vývoje civilizace, byla vystavena v brněnském Technickém muzeu nebo v některém regionálním muzeu Jihomoravského kraje.


Dr. Vít Pospíšil, brnovinky

Joomla SEF URLs by Artio

(c) MaK., 2008-2099, všechna práva vyhrazena, kopírování obsahu jen se svolením redakce

Nahoru PC verze