I zvířata čelí vedru, mohou být lidem příkladem, jak se ochladit
- Podrobnosti
- Kategorie: relax a hobby Brno
- Zobrazeno: 4162
Lední medvědi mohou žít i v tropech - mají dutou strst.
Pokud se čtenář domnívá, že bude řeč o letošním létě s velkými výkyvy teplot, má pravdu pouze částečně. Tématem bude, jak se proti vedru brání živočišná říše. Přemnožený druh homo v současnosti zapojuje techniku s energeticky náročnou klimatizací a chlazením. Z hlediska času jde ale o epizodu.
Po tisíce let kočovník napodoboval živočišné druhy, jež si obranné mechanizmy proti vedru vytvářely po statisíce a milióny let. Kočovník z pouštních a polopouštních oblastí je proti vedru chráněn svrchním oděvem, vlněným burnusem, pod ním dlouhou košilí džalábijí. Hlavu chrání velkým šátkem šášijí. Nejedná se pouze o fotogenickou tradici zemí Předního Východu, ale o nutnost. Tělo si pod volnými vrstvami oděvu vytvoří mikroklima. Je chráněno proti přehřátí a kolísání teploty je minimální. Jde o napodobení zvířecí říše, kdy ovce kočovníka chrání rouno a teploty mohou kolísat od plus 50 stupňů Celsia v létě do mínus 30 v zimě.
Ovce se na pastvě nemá kam schovat a odolává dešti a sněhu rounem prosyceným lanolinem. Navíc vlna hřeje i mokrá, jak dobře věděli námořníci vykračující si po palubě v širokých vlněných kalhotách a svetru.
Vraťme se však k vedru. Sobi a lední medvědi mají dutou srst, kterou v současnosti napodobujeme dutým vláknem. V Arktidě je v létě teplo a lední medvědy tak mohou chovat zoo v subtropech a tropech. Singapurská Zoo je dokonce odchovává. Způsoby termoregulace jsou různé.
S teplem si poradí i buvoli.
Zmije, vyhřívající se na slunci, patří do říše pohádek. Nemá termoregulaci a po 15 minutách na přímém letním slunci by zahynula. Lehává na vyhřátých kamenech ve stínu a tak reguluje teplotu okolním prostředím. Savci se ochlazují zvýšeným pocením, u kopytníků celým povrchem těla, u šelem pouze tlapkami, aby je jejich kořist nemohla ucítit. Sloni mávají velkýma prokrvenýma ušima, jež zvětšují povrch těla a tak i plochu pro pocení.
Časté je zrychlené dýchání s otevřenou tlamou a vyplazeným jazykem. To dělají i ptáci, kteří potní žlázy nemají. Dýchají otevřeným zobákem a roztahují křídla. Mají mechanizmy ochlazování podle druhu. Pelikán vibruje hrdelním lalokem, čáp marabu žijící na indickém subkontinentě si močí a kálí na nohy a vypařující exkrementy ho ochlazují.
V brněnské Zoo zvířata odpočívají ve stínu stromů, tygr v umělé jeskyni. Sob noří hlavu do koryta s vodou a lední medvědi hází zmrzlé ryby do jezírka, aby je pak skokem do vody vylovili. Lesklá srst pakoňů odráží sluneční paprsky, ale rádi probíhají jezírkem ve výběhu Safari. Do jezírka vstupují i pštrosi, ač část odborné literatury tvrdí, že pštrosi do vody nikdy nevstupují.
Lamí samice odpočívá ve stínu.
V jihoamerickém výběhu se v jezírku s cirkulující vodou osvěžují tapíři. Vodní rozprašovače udržují zelenou trávu u sobů a lam. Ošetřovatelé nepřekrmují zvířata energeticky bohatou dávkou a dodávají jim dostatek vody.
Co poradit čtenáři v letních vedřinách? Brát s rezervou informace v médiích, jak chovatelé v zoologických zahradách stříkají vodou své miláčky. Pokud tomu tak je, jedná se o hrubý zásah do termoregulace zvířetete, který mu způsobuje utrpení. Každé zvíře ví, kolik vody potřebuje a jak s ní naložit. Jen jí musí mít dostatek, což platí i pro vašeho psa a kočku. Nezbavovat zvíře jeho ochrany znamená, psa na léto nestříhat.
A co se týká čtenáře samotného? Autor těchto řádků znal Syřana, který si v našich letních vedrech oblékl chlupatou teplákovou soupravu a šokoval tak svou českou rodinu. Zatím, co polonahá rodina sténala vedrem a potila se, on se tvářil spokojeně. Byl technik, inženýr a pocházel z města. Jeho předkové dávno odložili burnus džalábiji i šášiju, ale stará metoda funguje i dnes.
Jak se před horkem chráníte vy?
text Dr. Vít Pospíšil, ilustrační foto Marián K., brnovinky
I zvířata čelí vedru, mohou být lidem příkladem, jak se ochladit
Kategorie: relax a hobby Brno Zobrazeno: 4162
Lední medvědi mohou žít i v tropech - mají dutou strst.
Pokud se čtenář domnívá, že bude řeč o letošním létě s velkými výkyvy teplot, má pravdu pouze částečně. Tématem bude, jak se proti vedru brání živočišná říše. Přemnožený druh homo v současnosti zapojuje techniku s energeticky náročnou klimatizací a chlazením. Z hlediska času jde ale o epizodu.
Po tisíce let kočovník napodoboval živočišné druhy, jež si obranné mechanizmy proti vedru vytvářely po statisíce a milióny let. Kočovník z pouštních a polopouštních oblastí je proti vedru chráněn svrchním oděvem, vlněným burnusem, pod ním dlouhou košilí džalábijí. Hlavu chrání velkým šátkem šášijí. Nejedná se pouze o fotogenickou tradici zemí Předního Východu, ale o nutnost. Tělo si pod volnými vrstvami oděvu vytvoří mikroklima. Je chráněno proti přehřátí a kolísání teploty je minimální. Jde o napodobení zvířecí říše, kdy ovce kočovníka chrání rouno a teploty mohou kolísat od plus 50 stupňů Celsia v létě do mínus 30 v zimě.
Ovce se na pastvě nemá kam schovat a odolává dešti a sněhu rounem prosyceným lanolinem. Navíc vlna hřeje i mokrá, jak dobře věděli námořníci vykračující si po palubě v širokých vlněných kalhotách a svetru.
Vraťme se však k vedru. Sobi a lední medvědi mají dutou srst, kterou v současnosti napodobujeme dutým vláknem. V Arktidě je v létě teplo a lední medvědy tak mohou chovat zoo v subtropech a tropech. Singapurská Zoo je dokonce odchovává. Způsoby termoregulace jsou různé.
S teplem si poradí i buvoli.
Zmije, vyhřívající se na slunci, patří do říše pohádek. Nemá termoregulaci a po 15 minutách na přímém letním slunci by zahynula. Lehává na vyhřátých kamenech ve stínu a tak reguluje teplotu okolním prostředím. Savci se ochlazují zvýšeným pocením, u kopytníků celým povrchem těla, u šelem pouze tlapkami, aby je jejich kořist nemohla ucítit. Sloni mávají velkýma prokrvenýma ušima, jež zvětšují povrch těla a tak i plochu pro pocení.
Časté je zrychlené dýchání s otevřenou tlamou a vyplazeným jazykem. To dělají i ptáci, kteří potní žlázy nemají. Dýchají otevřeným zobákem a roztahují křídla. Mají mechanizmy ochlazování podle druhu. Pelikán vibruje hrdelním lalokem, čáp marabu žijící na indickém subkontinentě si močí a kálí na nohy a vypařující exkrementy ho ochlazují.
V brněnské Zoo zvířata odpočívají ve stínu stromů, tygr v umělé jeskyni. Sob noří hlavu do koryta s vodou a lední medvědi hází zmrzlé ryby do jezírka, aby je pak skokem do vody vylovili. Lesklá srst pakoňů odráží sluneční paprsky, ale rádi probíhají jezírkem ve výběhu Safari. Do jezírka vstupují i pštrosi, ač část odborné literatury tvrdí, že pštrosi do vody nikdy nevstupují.
Lamí samice odpočívá ve stínu.
V jihoamerickém výběhu se v jezírku s cirkulující vodou osvěžují tapíři. Vodní rozprašovače udržují zelenou trávu u sobů a lam. Ošetřovatelé nepřekrmují zvířata energeticky bohatou dávkou a dodávají jim dostatek vody.
Co poradit čtenáři v letních vedřinách? Brát s rezervou informace v médiích, jak chovatelé v zoologických zahradách stříkají vodou své miláčky. Pokud tomu tak je, jedná se o hrubý zásah do termoregulace zvířetete, který mu způsobuje utrpení. Každé zvíře ví, kolik vody potřebuje a jak s ní naložit. Jen jí musí mít dostatek, což platí i pro vašeho psa a kočku. Nezbavovat zvíře jeho ochrany znamená, psa na léto nestříhat.
A co se týká čtenáře samotného? Autor těchto řádků znal Syřana, který si v našich letních vedrech oblékl chlupatou teplákovou soupravu a šokoval tak svou českou rodinu. Zatím, co polonahá rodina sténala vedrem a potila se, on se tvářil spokojeně. Byl technik, inženýr a pocházel z města. Jeho předkové dávno odložili burnus džalábiji i šášiju, ale stará metoda funguje i dnes.
Jak se před horkem chráníte vy?
text Dr. Vít Pospíšil, ilustrační foto Marián K., brnovinky