Na brněnsku lidé stínali berana. Jak vznikaly hody a kroje

Kategorie: relax a hobby Brno Zveřejněno 19. 8. 2010 0:00 Zobrazeno: 8769

Počátky hodů sahají až do předkřesťanského dávnověku.

Hody. Nejdůležitější slavnost vesnice na konci léta a v raném podzimu. Hodová tradice se stále drží i v městských částech města Brna. Během léta to bývají například Svatovavřinecké hody v brněnských městských částech Komín, Řečkovice a Mokrá Hora. Jak ale hody vůbec vznikaly a co se na nich dělo v minulosti? Článek brnovinek napoví.

Kořeny hodů dávno před příchodem křesťanství

Hodují malí i velcí.

Jaký je původ hodů, jaké maso se na brněnsku konzumovalo nebo který kroj byl národní? Kořeny hodových slavností jsou v předkřesťanském dávnověku. Byly časově situovány po sklizni a je to totéž, co dožínky či posvícení. Občané vesnic i měst uctívali předky chránící úrodu, přinášeli oběti přírodním silám a hodovali. S příchodem křesťanství se hody změnily na slavnost na počest posvěcení chrámu, jak uvádí svatováclavská legenda z 10. století. Hody začínaly nedělní bohoslužbou. V pondělí hody pokračovaly opět po mši - tentokrát zádušní za všechny zemřelé.  Vesničané v průvodu chodili na hřbitov ke hrobům příbuzných a hody končily zábavou a hodováním do úterý.

Na brněnsku občané stínali berana

Na hodech se hoduje dostatkem dobrého pití i jídla.

Na Brněnsku občané stínali berana s vlnou vypranou do běla a pozlacenými ověnčenými rohy. Jeho maso konzumovali na posvícenských hodech. Na Horácku probíhal obřad jako lidové divadlo formou soudu. Až během 19. století stínání berana úřady zakázaly. Jednalo se totiž o týrání zvířat.

Dnešní hody se stáhly do víkendu, ale stále žijí. Z velkých měst je Brno jediné s kontinuální tradicí folklóru. Podle zprávy brněnského Společenstva hostinských a kavárníků z roku 1929 se hody držely téměř ve všech brněnských předměstích. Do vytvoření Velkého Brna roku 1919 byla předměstí samostatnými vesnicemi.

Na hodech nesmí chybět muzika.

Byly nositelkami češství proti brněnskému německému magistrátu, který se nechtěl ve městě smířit se stoupající početní převahou emancipujícího se českého národa.

Národním krojem se stal kyjovský

Emancipace probíhala zdola od prostých lidí a součástí národního uvědomění byl folklór. Stalo se tak roku 1895 na pražské Národopisné výstavě českoslovanské, kde byl folklór manifestací kořenů národního cítění. Městští vzdělanci se tam pokoušeli vytvořit národní kroj.

Tam, kde je muzika, je i tanec a veselí.

Zvolen byl kroj kyjovský používaný při oficiálních příležitostech hluboko do 20. století. Sloužil i k vítání našich prezidentů ve zlomových okamžicích dějin. Má ho na sobě patnáctiletá Svatava Vyhnalová v roce 1945 při návratu prezidenta Beneše do Prahy i tříletá Evička Neugebaerová, kterou v náručí drží prezident Masaryk na známce vydané roku 1938. Známka vznikla podle fotografie pořízené fotografem ČTK akademickým malířem Jano Šrámkem roku 1928 při prezidentské návštěvě ve Žďáru nad Sázavou. Tehdy se možná ještě nosily zbytky horáckého kroje.

Každé předměstí má svůj kroj, zbytky hanáckých dialektů dodnes

Každá vesnice má svůj kroj, dnes se ale kombinují.

Folklór šel svou vlastní cestou a horácký kroj vypadal zcela jinak než kyjovský. Byl mnohem skromnější. Bohatstvím kraje kroj nabýval na honosnosti. Brněnsko je nejen bohatší, ale i křižovatkou mezi Horáckem, Podhoráckem, Hanou a hanáckým Slováckem, kde se křížily nářečí i kroje. V brněnské mluvě tak zůstaly zbytky hanáckých dialektů a na hody se chodí v krojích odlišných podle tradic jednotlivých předměstí.

Návštěvníci dostávají za příspěvek rozmarýn.

Nejlépe je přijít se podívat do Komína, Tuřan nebo Líšně. Leoš Janáček v notách zaznamenával vyvolávání Líšenek na Zelném trhu: „kópijó, kópijó to dobrý máslíčko.“ Líšenky byly oblečeny v pracovních krojích. Jejich slavnostní podobu můžete na hodech vidět i dnes.

Hodujete také? Jaké kroje se vám líbí nejvíce?

text Dr. Vít Pospíšil, foto Marián K., brnovinky (Svatovavřinecké hody - Brno - Komín 2010)