Jako v jiném světě jsme se ocitli po odhrnutí závěsu u vstupu na Starou Tržnici v Bratislavě.
Výstava Magické Himaláje - pokračování legendy Šangri-La svojí velikostí a propracovaností zdaleka předčila naše očekávání.
Autor velkolepé výstavy cestovatel, fotograf, dobrodruh, horolezec a majitel cestovní kanceláře Livingstone Ing. Rudolf Švaříček se obdivuhodně zaměřil na všemožné detaily a zajisté nechal řadu návštěvníků v němém úžasu.
Expozice byla pojata jako příběh a představovala 18 let autorova putování do Himaláje. Byla pokračováním legendy Šangri-La, se kterou jste se mohli setkat na nedávném cestovatelském festivalu v Brně.
Expozici zahajoval 9. září 2009 Jeho svátost Dalajláma, jemuž byla část výstavy věnována a velmi se mu líbila. Ke shlédnutí byla až do 11. února.
A co vše bylo na největší výstavě svého druhu ve střední Evropě k vidění?
Do dvoupatrové budovy se vešlo opravdu mnoho a nám samotným prohlídka zabrala několik hodin. Poznali jsme pestrost Himalájí a zcela jiné kultury a náboženská vyznání. Do "čistého" světa, tak odlišného od naší přetechnizované civilizace, návštěvníky vtáhly velkoformátové fotografie s obsáhlým komentářem a deset projekcí s filmy Rudolfa Švaříčka, Pavla Barabáše, Pavla Béma, Viliama Poltikoviče a Vladimíra Síse.
Za věrohodného doprovodu zvukových kulis jsme procházeli autentickým hinduistickým a budhistickým chrámem, zavítali do stúpy, čedí, chýše domorodců a vystoupali na střechu meditační klášterní gomby. Více jak stovky vystavovaných věcí dovezl z cest Rudolf Švaříček. Nechyběly ani originální dveře, vrata, okna, truhly či jačí hovínka nalepená na zdi chýše.
Návštěvníci si mohli zatroubit na pravé tibetské roury dunchen, rozeznít tibetské rezonující misky, zazvonit na zvon pro vyplnění přání či roztočit řady modlitebních mlýnků i obřích mlýnů.
S pomocí lan, karabin, jumarů a šplhadel bylo možné si simulačně vyzkoušet výstup na nejvyšší horu světa Mount Everest a projít se sedlem Nangpa La.
Trasa prohlídky vedla i ledovou jeskyní, kde jsme objevili nefalšovaný led, sníh, rampouchy a překvapení v podobě láhve Fernetu. V prosklené jámě zel zmrzlý poručík Beran z Cimrmanovy výpravy a k vidění byly polární obleky.
Horolezecký základní tábor zaujal autentickými předměty včetně stanu Švaříčka, Béma a dalších spolubydlících. Z něj vykukovala projekce filmu Okno do nebe Pavla Béma z výstupu na velehoru Everest.
Část filmu je věnována Nimovi - šerpovi s neutuchajícím úsměvem, jenž zahynul při výstupu na K2, pouhé dva měsíce od zdolání Mount Everestu s partou Švaříčka.
Do děje nás vtáhla Koruna světa - projekce s výstupy na nejvyšší hory kontinentů. Neméně zajímavá byla i část výstavy věnovaná šerpům - vysokohorským nosičům nákladu, ve které dominoval první pokořitel Everestu Tenzing Norgay. Mezi šerpy figurovala i žena.
Podnikli jsme také cestu do pekla. Na trase nás provázely masky, různé předměty a obrazy s výjevy trestů hříšníkům buddhismu. Po zdolání schodů jsme se ocitli téměř ve chřtánu obrovského buddhistického draka. Místo působilo až děsivě, raději jsme se vydali obdivovat předměty a fotografie Rudolfa Švaříčka a expozice Pavla Béma, Josefa Vaniše a dalších.
K vidění byla nejnovější a zároveň poslední kniha Past na rovníku - Tajemná Indonésie od cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Čestným autorem je i Švaříček, který knihu pomáhal dát do kupy. První náklad se vyprodal za rekordních 9 dní.
Expozice nám přiblížila jednotlivé náboženské směry. Setkali jsme se s buddhismem, hinduismem, islámem, sikhismem, animismem.
Místo bylo i na samotné expozice týkající se Nepálu, dlouho nepřístupného Bhútánu a dále Tibetu či Indie, ze které byla dovezena pravá rikša.
V den naší návštěvy - 29. ledna, se konal jeden z doprovodných programů expozice. Tibetskou atmosféru ještě více navodila kapela Tibetské roury dunchen, která kromě tibetských zvuků zahrála i píseň To ta Heľpa. Po zhruba půlhodinovém vystoupení předkapely následoval unikátní koncert Jany Kirschner ze střechy tibetského kláštera.
Během koncertu návštěvníci výstavy a koncertu cestovali po obou patrech budovy, za popíjení čaje z termohrnku si prohlíželi výstavu, či si nechali dělat masáž od Thajců.
Zpěvačce byla na "střeše" zima a tak se neustále pohybovala a zpívala starší i novější songy. Lidé ji podporovali potleskem a zpívali s ní.
Na závěr koncertu dorazil za kapelou i Rudolf Švaříček, který všem poděkoval za účast a pronesl několik slov ke své výstavě.
Expozice v nás nechala mnoho pocitů a zážitků.
Závěrem pár vět autora výstavy:
"Asie spěchá pomalu! Po příletu a fyzické aklimatizaci je třeba i "aklimatizace" duševní. Jsme jiní, "civilizační rozmazlenost" potřebuje všechno hned a přesně. Než si zvykneme na odlišné tempo, pociťujeme flustraci a zklamání. Pohoda a věčný klídek domácích až dráždí! Neprobíhá-li vše podle představ, vrtá do nás červ pochybností. Čas letí, neplní se očekávání!
Jsme štvanci podřízení setkáním, hodinkám a kalendářům.." Rudolf Švaříček
Opouštíme jiný svět a vydáváme se opět do džungle přecivilizované společnosti - z centra města "električkou" s logem výstavy..
Měli jste možnost shlédnout tuto jedinečnou výstavu? Jak se vám líbila?
text Síma, foto Marián K., BrNovinky
Kategorie: na cestách světem Zobrazeno: 5656
Jako v jiném světě jsme se ocitli po odhrnutí závěsu u vstupu na Starou Tržnici v Bratislavě.
Výstava Magické Himaláje - pokračování legendy Šangri-La svojí velikostí a propracovaností zdaleka předčila naše očekávání.
Autor velkolepé výstavy cestovatel, fotograf, dobrodruh, horolezec a majitel cestovní kanceláře Livingstone Ing. Rudolf Švaříček se obdivuhodně zaměřil na všemožné detaily a zajisté nechal řadu návštěvníků v němém úžasu.
Expozice byla pojata jako příběh a představovala 18 let autorova putování do Himaláje. Byla pokračováním legendy Šangri-La, se kterou jste se mohli setkat na nedávném cestovatelském festivalu v Brně.
Expozici zahajoval 9. září 2009 Jeho svátost Dalajláma, jemuž byla část výstavy věnována a velmi se mu líbila. Ke shlédnutí byla až do 11. února.
A co vše bylo na největší výstavě svého druhu ve střední Evropě k vidění?
Do dvoupatrové budovy se vešlo opravdu mnoho a nám samotným prohlídka zabrala několik hodin. Poznali jsme pestrost Himalájí a zcela jiné kultury a náboženská vyznání. Do "čistého" světa, tak odlišného od naší přetechnizované civilizace, návštěvníky vtáhly velkoformátové fotografie s obsáhlým komentářem a deset projekcí s filmy Rudolfa Švaříčka, Pavla Barabáše, Pavla Béma, Viliama Poltikoviče a Vladimíra Síse.
Za věrohodného doprovodu zvukových kulis jsme procházeli autentickým hinduistickým a budhistickým chrámem, zavítali do stúpy, čedí, chýše domorodců a vystoupali na střechu meditační klášterní gomby. Více jak stovky vystavovaných věcí dovezl z cest Rudolf Švaříček. Nechyběly ani originální dveře, vrata, okna, truhly či jačí hovínka nalepená na zdi chýše.
Návštěvníci si mohli zatroubit na pravé tibetské roury dunchen, rozeznít tibetské rezonující misky, zazvonit na zvon pro vyplnění přání či roztočit řady modlitebních mlýnků i obřích mlýnů.
S pomocí lan, karabin, jumarů a šplhadel bylo možné si simulačně vyzkoušet výstup na nejvyšší horu světa Mount Everest a projít se sedlem Nangpa La.
Trasa prohlídky vedla i ledovou jeskyní, kde jsme objevili nefalšovaný led, sníh, rampouchy a překvapení v podobě láhve Fernetu. V prosklené jámě zel zmrzlý poručík Beran z Cimrmanovy výpravy a k vidění byly polární obleky.
Horolezecký základní tábor zaujal autentickými předměty včetně stanu Švaříčka, Béma a dalších spolubydlících. Z něj vykukovala projekce filmu Okno do nebe Pavla Béma z výstupu na velehoru Everest.
Část filmu je věnována Nimovi - šerpovi s neutuchajícím úsměvem, jenž zahynul při výstupu na K2, pouhé dva měsíce od zdolání Mount Everestu s partou Švaříčka.
Do děje nás vtáhla Koruna světa - projekce s výstupy na nejvyšší hory kontinentů. Neméně zajímavá byla i část výstavy věnovaná šerpům - vysokohorským nosičům nákladu, ve které dominoval první pokořitel Everestu Tenzing Norgay. Mezi šerpy figurovala i žena.
Podnikli jsme také cestu do pekla. Na trase nás provázely masky, různé předměty a obrazy s výjevy trestů hříšníkům buddhismu. Po zdolání schodů jsme se ocitli téměř ve chřtánu obrovského buddhistického draka. Místo působilo až děsivě, raději jsme se vydali obdivovat předměty a fotografie Rudolfa Švaříčka a expozice Pavla Béma, Josefa Vaniše a dalších.
K vidění byla nejnovější a zároveň poslední kniha Past na rovníku - Tajemná Indonésie od cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Čestným autorem je i Švaříček, který knihu pomáhal dát do kupy. První náklad se vyprodal za rekordních 9 dní.
Expozice nám přiblížila jednotlivé náboženské směry. Setkali jsme se s buddhismem, hinduismem, islámem, sikhismem, animismem.
Místo bylo i na samotné expozice týkající se Nepálu, dlouho nepřístupného Bhútánu a dále Tibetu či Indie, ze které byla dovezena pravá rikša.
V den naší návštěvy - 29. ledna, se konal jeden z doprovodných programů expozice. Tibetskou atmosféru ještě více navodila kapela Tibetské roury dunchen, která kromě tibetských zvuků zahrála i píseň To ta Heľpa. Po zhruba půlhodinovém vystoupení předkapely následoval unikátní koncert Jany Kirschner ze střechy tibetského kláštera.
Během koncertu návštěvníci výstavy a koncertu cestovali po obou patrech budovy, za popíjení čaje z termohrnku si prohlíželi výstavu, či si nechali dělat masáž od Thajců.
Zpěvačce byla na "střeše" zima a tak se neustále pohybovala a zpívala starší i novější songy. Lidé ji podporovali potleskem a zpívali s ní.
Na závěr koncertu dorazil za kapelou i Rudolf Švaříček, který všem poděkoval za účast a pronesl několik slov ke své výstavě.
Expozice v nás nechala mnoho pocitů a zážitků.
Závěrem pár vět autora výstavy:
"Asie spěchá pomalu! Po příletu a fyzické aklimatizaci je třeba i "aklimatizace" duševní. Jsme jiní, "civilizační rozmazlenost" potřebuje všechno hned a přesně. Než si zvykneme na odlišné tempo, pociťujeme flustraci a zklamání. Pohoda a věčný klídek domácích až dráždí! Neprobíhá-li vše podle představ, vrtá do nás červ pochybností. Čas letí, neplní se očekávání!
Jsme štvanci podřízení setkáním, hodinkám a kalendářům.." Rudolf Švaříček
Opouštíme jiný svět a vydáváme se opět do džungle přecivilizované společnosti - z centra města "električkou" s logem výstavy..
Měli jste možnost shlédnout tuto jedinečnou výstavu? Jak se vám líbila?
text Síma, foto Marián K., BrNovinky