30 let zpět poprvé v Brně. Nová játra pro Josefa Mlynáře
- Podrobnosti
- Kategorie: zdraví
- Zobrazeno: 7150
2. února 1983 na II. chirurgické klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně lékaři provedli první transplantaci jater v tehdejším Československu, operaci dražší a náročnější, než je transplantace srdce. Prvním pacientem byl Josef Mlynář. Uskutečnit první operaci tohoto typu však nebylo vůbec jednoduché.
Na rozdíl od transplantace srdce je však transplantace jater efektivnější. První rok po operaci přežívá 90 procent pacientů, jejich kvalita života bývá na vysoké úrovni. Dokazuje to životní příběh prvního pacienta, Josefa Mlynáře z Tišnova.
Josef Mlynář se vrátil do svého zaměstnání
Před operací pracoval na železnici a sportoval, byl vzpěračem. V době operace mu bylo 37 let. Půl roku po operaci začal intenzivně cvičit a posilovat. Napřed vzpíral 25 kg, později 50 kg. Nakonec se mohl vrátit ke své práci na dráze.
Po uzdravení přibyl ke dvěma jeho dcerám ještě syn. Dnes vypadá bývalý pacient lépe než většina jeho vrstevníků. Kromě aktivního sportu se věnuje i své celoživotní vášni – myslivosti, koníčku náročnému na zdraví a fyzickou kondici.
Kdo jen trochu něco zná o myslivosti, fyzické náročnosti zimního přikrmování zvěře, ví jak náročná je vycházka s temperamentním loveckým borderteriérem. A má také představu o současné fyzické zátěži nejdéle žijícího pacienta s transplantovanými játry v Evropě.
Byli jsme pod obrovským tlakem, vzpomíná profesor Kořístek
Vedoucí tehdejšího operačního – profesor Kořístek vzpomíná: "Když jsem před 30 lety žádal Ministerstvo zdravotnictví o povolení k této historicky první transplantaci v Československu, byla povolena jako první svého druhu na člověku. Byli jsme pod obrovským tlakem jak profesní, tak i lidské zodpovědnosti. Nemocný neměl jinou alternativu léčby. Bez transplantace pro něj nebyla naděje na přežití. Po stránce lidské i zodpovědnosti vůči společnosti – šlo o otce a živitele rodiny. Kdyby se operace nezdařila, znamenalo by to zákaz této léčby na několik dalších let, a tím i ztrátu naděje pro ostatní čekatele na transplantaci jater. Nikdo tenkrát netušil, že operace bude mít tak skvělý výsledek," říká nestor české transplantační chirurgie profesor Kořístek.
Profesor Černý: tehdy 20 lidí v týmu, dnes stačí 6
Profesor Černý, pozdější přednosta Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie, uvádí: „ Když jsme v osmdesátých letech 20. století s těmito operacemi začínali, měl operační tým 15 až 20 lidí. Dnes stejný výkon, díky technice, novým metodám a zkušenosti zvládá 6 lidí. Do poloviny devadesátých let 20. století jsme prováděli maximálně tři transplantace jater ročně, v posledních deseti letech ročně míváme 20 až 36 transplantací. Děje se tak díky zkušenostem, praxi, novým metodám, lékům i technice s lepšími výsledky. Transplantace jater se v našem centru stala velmi účinnou rutinní metodou. Naprostá většina pacientů se brzy po operaci vrací do normálního života, roste i počet dětí narozených pacientům s transplantovanými játry. Díky unikátní organizační struktuře pracoviště můžeme provádět současně transplantaci a kardiochirurgickou operaci v mimotělním oběhu krve se zástavou srdce. Umožňuje to provádět kombinované transplantace u pacientů, u kterých došlo k selhání více orgánů zároveň. Tyto špičkové výkony zviditelňují Brno na chirurgické mapě Evropy i světa.“
Zdeněk Hlinovský, Dr. Vít Pospíšil, ilustrační foto FNUSA, brnovinky
30 let zpět poprvé v Brně. Nová játra pro Josefa Mlynáře
Kategorie: zdraví Zobrazeno: 7150
2. února 1983 na II. chirurgické klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně lékaři provedli první transplantaci jater v tehdejším Československu, operaci dražší a náročnější, než je transplantace srdce. Prvním pacientem byl Josef Mlynář. Uskutečnit první operaci tohoto typu však nebylo vůbec jednoduché.
Na rozdíl od transplantace srdce je však transplantace jater efektivnější. První rok po operaci přežívá 90 procent pacientů, jejich kvalita života bývá na vysoké úrovni. Dokazuje to životní příběh prvního pacienta, Josefa Mlynáře z Tišnova.
Josef Mlynář se vrátil do svého zaměstnání
Před operací pracoval na železnici a sportoval, byl vzpěračem. V době operace mu bylo 37 let. Půl roku po operaci začal intenzivně cvičit a posilovat. Napřed vzpíral 25 kg, později 50 kg. Nakonec se mohl vrátit ke své práci na dráze.
Po uzdravení přibyl ke dvěma jeho dcerám ještě syn. Dnes vypadá bývalý pacient lépe než většina jeho vrstevníků. Kromě aktivního sportu se věnuje i své celoživotní vášni – myslivosti, koníčku náročnému na zdraví a fyzickou kondici.
Kdo jen trochu něco zná o myslivosti, fyzické náročnosti zimního přikrmování zvěře, ví jak náročná je vycházka s temperamentním loveckým borderteriérem. A má také představu o současné fyzické zátěži nejdéle žijícího pacienta s transplantovanými játry v Evropě.
Byli jsme pod obrovským tlakem, vzpomíná profesor Kořístek
Vedoucí tehdejšího operačního – profesor Kořístek vzpomíná: "Když jsem před 30 lety žádal Ministerstvo zdravotnictví o povolení k této historicky první transplantaci v Československu, byla povolena jako první svého druhu na člověku. Byli jsme pod obrovským tlakem jak profesní, tak i lidské zodpovědnosti. Nemocný neměl jinou alternativu léčby. Bez transplantace pro něj nebyla naděje na přežití. Po stránce lidské i zodpovědnosti vůči společnosti – šlo o otce a živitele rodiny. Kdyby se operace nezdařila, znamenalo by to zákaz této léčby na několik dalších let, a tím i ztrátu naděje pro ostatní čekatele na transplantaci jater. Nikdo tenkrát netušil, že operace bude mít tak skvělý výsledek," říká nestor české transplantační chirurgie profesor Kořístek.
Profesor Černý: tehdy 20 lidí v týmu, dnes stačí 6
Profesor Černý, pozdější přednosta Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie, uvádí: „ Když jsme v osmdesátých letech 20. století s těmito operacemi začínali, měl operační tým 15 až 20 lidí. Dnes stejný výkon, díky technice, novým metodám a zkušenosti zvládá 6 lidí. Do poloviny devadesátých let 20. století jsme prováděli maximálně tři transplantace jater ročně, v posledních deseti letech ročně míváme 20 až 36 transplantací. Děje se tak díky zkušenostem, praxi, novým metodám, lékům i technice s lepšími výsledky. Transplantace jater se v našem centru stala velmi účinnou rutinní metodou. Naprostá většina pacientů se brzy po operaci vrací do normálního života, roste i počet dětí narozených pacientům s transplantovanými játry. Díky unikátní organizační struktuře pracoviště můžeme provádět současně transplantaci a kardiochirurgickou operaci v mimotělním oběhu krve se zástavou srdce. Umožňuje to provádět kombinované transplantace u pacientů, u kterých došlo k selhání více orgánů zároveň. Tyto špičkové výkony zviditelňují Brno na chirurgické mapě Evropy i světa.“
Zdeněk Hlinovský, Dr. Vít Pospíšil, ilustrační foto FNUSA, brnovinky