Bez včel není života, říká mistr včelař Petr Vydra - odborník na med a včelí produkty

Kategorie: zdraví Zveřejněno 17. 10. 2011 14:49 Zobrazeno: 12974

Včely byly na Zemi už milióny let před člověkem. Vytvořily nám podmínky k životu. Jeden z jejich produktů – med – užívaly tisíce generací před námi jako lék. Med má skutečně léčebné účinky a skoro ve všem nahradí rafinovaný cukr. Jaké další produkty včely člověku přináší? A hrozí jejich úbytek? Pokud zmizí včely, do pár let lidstvo vyhyne, říká mistr včelař Petr Vydra, který u Měnínské brány v Brně provozuje včelařství a obchod se včelími produkty. Staví také úly a vyrábí potřeby pro včelaře. Na Vysočině má stovky včelstev.

Mistr včelař a včelařství Petr Vydra
Novobranská 521/8, Brno - město, tel.: 542 210 006

Jak dlouho se už medem zabýváte?

Začal jsem v 60. letech minulého století od základní školy.

Není to trochu brzy? Co vás ke včelám vedlo?

Jako klukovi se mi líbily barevné domečky – včelí úly. Díky tomu jsem se ke včelařině dostal. Moje matka mě v tom podporovala. Koupila mi úl a medomet, a tím jsem začal včelařit. U nás v rodině to nikdo neměl, nepocházím ze včelařské rodiny.

Potom jste se o obor začal zajímat více a včelařinu studoval?

Četl jsem dostupnou literaturu, sháněl knížky, měl jsem včelstvo a pak byl členem včelařské organizace, kam jsem mohl vstoupit v 15 letech. Včelařil jsem až do vojny i přes vojnu. I když jsem sloužil daleko, měl jsem včely také. Po vojně jsem si udělal včelařskou školu, stal se učitelem včelařství. A dodnes takto pracuji. Nemám odborné vzdělání jen ve včelařství. V životě jsem šel dvěma směry. Studoval jsem školu sociálně-právní a pak oblast zemědělskou – včelařskou školu. Do roku 1996 jsem se živil občansko-právním vzděláním, od roku 1996 zemědělstvím. Jsem také soudním znalcem v tomto oboru.

Čím se soudní znalec ve včelařství zabývá?

Práce soudního znalce ve včelařství se dá popsat z několika pohledů. Z titulu včelařského se vyčíslují škody napáchané pachateli, živelnými pohromami nebo nemocemi, jako je například mor včelího plodu, který se u nás v současné době rozšiřuje. Dělají se posudky na škody, jež potom nárokuje chovatel včel po státu, a objektivní posuzování škody, která majiteli včelstev vznikla.

Ohodnocuje se také majetek včelařů z titulu dědictví. Třetí oblast práce znalce spočívá v tom, že si včelaři nechávají ocenit majetek z pohledu firmy nebo potřebují zohlednit či aktualizovat ceny svých vozů, přívěsů, medometů a částečně nemovitého majetku.

Stává se i dnes, že někomu ulétnout včely?

Jestli myslíte rojení, tak to se stává. Když učím, říkám: „Komu se rojí včely, je špatný včelař.“ Včely utíkají z důvodu, že s nimi včelař nedobře zachází, nelíbí se jim, jak připravuje a přizpůsobuje chod jejich života podle svých představ. Zachraňují se před tím, co člověk někdy páchá na přírodě. Včela je zde padesát milionů let a člověk jen několik tisíciletí. Včela tady byla mnohem dříve - abychom tady mohli vůbec žít. My teď včele chceme diktovat podmínky a to je zásadní chyba. Proto někteří včelaři včelaří podle přírody a tak, co nás včela naučila. Otíráme se od jejích pudů a postupujeme podle toho, jakým způsobem včela žila a žije.

Díky tomu, že včelaříme podle včely a ne podle toho, jak si představujeme, že by měla včela žít, se nám pak daří. Důvodů pro rojení včel je několik. Je to prostředím – úlem, který je třeba plný nemocí. Je potřeba, aby včelaři neměli úl starší 20 let. Včelařská veřejnost má úly několikanásobně starší a nemění je. Roli hraje zdravotní stav včelstev a rozmnožovací pud, který je přirozený a je dán matkou nebo i královnou. To znamená, že se matka sama vzdá a přenechá prostor dceři. Rojení ovlivňuje i vnější prostředí kolem úlu, například přehřátí úlu, kdy se včely v úle nestačí ochladit. Existují i hladové roje, to když v okolí není potrava. Jinými vlivy způsobující rojení mohou být přírodní a stálý průvan.

Co znamená pojem akreditovaný chovatel u včel?

Již z názvu to má punc, je to odbornost osoby, která absolvovala odborné školy, vzdělání a něco umí. Také pro včelaře existuje škola. V minulém období byla škola v Nasavrkách. Bylo to odborné včelařské učiliště, dnes už je to střední škola. Tam rovněž učím.

Jste známý specialista na včelu Kraňskou. V čem se liší od včely medonosné?

Včela Kraňská je pořád včela medonosná. Jen musíme dělit, že existují jiné druhy včel – včela zlatá, tmavá, která dnes žije v severní části Evropy. Jejich původním domovem byla dnešní oblast střední Evropy. Včela Kraňská pochází postaru z Jugoslávie. Byla vytlačena i díky člověku, když začal tuto krajinu rozšiřovat. Proto včela Kraňská.

Včela Kraňská je mírná včela. Pro člověka má mnoho předností. Větším nasazením na sluníčku donese více medu, má raný rozvoj. Kdežto včela tmavá, neboli Migra, se sama odstěhovala na sever Evropy. Kraňská včela má poměrně lepší výsledky a výnosy v medu a mednatosti.

Zabýváme se i druhem Karnika Trojsek – to je jedna linie Kraňky. Ještě existuje Pešec, Singr. Pro naše podmínky se v České republice nejlépe jeví po stránce výsledku, mednatosti, mírnosti a nerojivosti včela krajinská trojsek.

Kolik dostanete za měsíc žihadel?

Máme několik stovek včelstev, jsme u nich téměř denně. Když bych to porovnal ke stovkám, tak jsou to promile. Problémem je, že v rozmnožovací stanici, kde pěstujeme matky a vybírají se ty nejmírnější linie, se u nás do včel chodí v kraťasech a tričku.

Pěstujeme včelu mírnou. Pokud ji zmáčknu nožičku, dá mi žihadlo do prstu. Pokud se blíží bouřka nebo vítr, tak se včely brání a při návratu do úlu už cítí, že se něco chystá, zatímco my to ještě nevnímáme. Brání svou rodinu, své larvy, děti. Když jsem hodně odhalený, mohu dostat tak pět žihadel za den.

Cítíte vůbec ještě, když žihadlo dostanete?

Vždycky to budete cítit, ta bolest vždy bude. Už mám tolik protilátek, že neotékám. Když jsem dostal žihadlo jako dítě do obličeje, byl jsem celý oteklý. Když jsem pak přišel do třídy ve škole, všichni mi říkali včelka, protože věděli, že jsem to měl od včel.

Med léčí

Má med skutečně tak zázračné vlastnosti, které se udávají?

Zázračné vlastnosti každopádně med má. Z historie bych to nazval normální vlastností, ale vzhledem k dnešní době, kdy jsou věci méně kvalitní a díky reklamám je vše „vynikající“, je med zázračný. Med byl původní produkt, který na Zemi postupně vznikal a vzniká. A člověk ho používal. Neměl ho jako potravinu nebo sladidlo, ale jako lék. Tam je potřeba napřed zaměřit pozornost.

Od začátku člověk věděl a odpozoroval na přírodě, že med je lék. My tento pojem dnes používáme slovně, ale není pravdou, že by se to dalo vyvrátit. Med je lék. V květech je nektar, jenž včely sbírají. V květech je i med – lék, a včely ten lék sbírají. Pokud včela do květu naletí, nasaje se nektaru a tak jej i opyluje. I pyl je lék. Včela je na svém těle, to byste se ale musel podívat pod mikroskopem, celá chlupatá. Jako medvěd. V květech je lék a včela lék přenáší v sobě, krmí a kojí s ním své děti – larvičky. Když to člověk objevil, používal jej na různé pokrmy.

V současnosti se med, který je čistý, dá použít i na rány, například bércové vředy. Již staré kultury, například Egypťané, Řekové, Číňané, znali účinky medu. Pokud utrpěli průstřel z války, med používali k léčení. Nebyl jako potravina, ale jako lék. Když padl vojevůdce na nějakém tažení a jeho vojáci jej chtěli dostat zpět do Říma, vzali rakev, uložili ho a zalili medem. Vezli vojevůdce třeba půl roku a on se nezkazil.

Med je perfektní konzervační prostředek. Když si zalijete čerstvé syrové maso medem, tak vám nepodlehne zkáze. Musí být ale čisté, pořádně umyté. Med obsahuje jednoduché přírodní cukry, sacharóza je v něm minimálně, téměř žádná. V kvalitním medu by nemělo být více než 14,5 až 15 procent vody. Kvalitní medy jsou takové, že včela sama odpaří vlhkost a zavíčkuje je. Pokud to včelař dělá, jak má, získává nejkvalitnější medy. Med obsahuje i aminokyseliny, bílkoviny a stopové prvky.

Dá se med použít jako sladidlo místo cukru ve všech případech?

Ano, dá. My ho používáme doma všude. Občas použijeme práškový cukr na posypání nebo výjimečně cukr krystal na pečení. Med můžete mít zařazen do jídelníčku po celý den, týden, měsíc a rok. Všichni členové rodiny. Řada žen nesladí, aby se udržely krásnými a štíhlými. Tím pádem nekonzumují ani med. Med si ale může dovolit jakákoliv dáma, protože je lehce stravitelný a naopak ještě zkrášlí pokožku. V kosmetice se používají medové masky. Med má široké spektrum použití - od potravin, léků, až po zmíněnou kosmetiku.

Pokud je med lék, nehrozí při jeho nadměrném užívání předávkování?

Nehrozí. I kdyby bylo předávkování z nadměrného užívání medu, tak se to projeví tím, že se člověk jen vyčistí.

Medovina nebo medové víno?

K medu má blízko medovina. Jak vzniká?

Je to starý alkoholický nápoj, který pochází z dob dřívějších kultur. My ji užíváme jako slovanský nápoj, ale pravdou je, že se určitý alkoholický nápoj z medu vyráběl ve všech kulturách, ať to byli Řekové, Egypťané, Číňané. Zhruba od 80. let medovina znovu "prožívá" svoji renesanci. V historii se medovina používala hodně. Až právo várečné, neboli vaření piva, vytlačilo medovinu jako alkoholický nápoj, který byl do doby vaření piva prakticky hlavním alkoholickým nápojem na trhu.

Dnes se medovina dostává opět více mezi lidi. I z důvodu jejího složení. Základní surovinou je med. Jelikož je hustý, musíte jej rozmíchat s vodou. Kapalina se pak vaří a z povrchu sbírá šum, kde se sráží různé nečistoty, bílkoviny. Potom se směs strčí do sudu či demižonu a nechá zkvasit. Jak už jsem zmínil, že med je dobrý konzervační prostředek, tak je někdy problém s rozkvašením medoviny. Trvá to dlouho, než se rozkvasí. Buď se musí použít silné kvasinky, ale nejlepší je pro dobu rozkvašení teplo. Ideální je vařit medovinu v teplých měsících. Do rozkvašeného nápoje se přidávají byliny. Nikdo však neprozradí, jaké. Je to výrobní tajemství. Medovina je zdravý nápoj z medu a bylin.

Za jak dlouho medovina vykvasí a je připravena ke konzumaci?

Nejkvalitnější medovina vznikne po uložení zhruba na tři roky. Existuje i druhý nápoj, který se v řadě případů používá jako medovina – medové víno. Rozdíl v názvu spočívá ve způsobu výroby. U medového vína se nic nevaří. Složením je opět med, voda, byliny. Za studena se směs nechává projít kvašením, vyčištěním a pak vše probíhá stejně. Doba kvašení by se dala zkrátit. Med zabíjí kvasinky, to znamená, že kvašení se dá někdy urychlit. Moderní kvasinky, které se používají do speciální výroby vín, se dají použít i do medoviny. Jde o to rozbouřit kvašení medu.

Kvalitní medovina pochází v České republice jen asi od třech nebo čtyř výrobců. Ostatní produkty jsou na bázi soukromé a domácích lektvarů. Když probíhají vánoční trhy, prodává se medovina. Lidem chutná, protože neví, co to je. Říkám tomu oslazený punč. Ten, kdo zná pravou medovinu a ví, jak má medovina chutnat, rozdíl ale pozná. Stane se, že se někdo napije špatné medoviny a už má v sobě načasovaný pugét.

Bude-li gurmán medovinu archivovat, získá po letech lepší kvalitu?

Tak jako u vína, uložením získá lepší pugét. Říkám tomu, že je to paní medovina. Když je udělána poctivě, medovina se zaobluje.

Máte medový sklípek?

Ano, tam kde med vyrábíme – na Vysočině. Máme dva medové sklípky. Jsou v nich dubové sudy, ve kterých se medovina jak vyrábí, tak nechává naložit.

V minulosti byly hodně vidět barevné úly. Mělo to smysl i pro včely, například aby trefily domů?

Barevnost úlů smysl nemá. Včela vidí jinak než člověk. Člověk si včelu připodobňuje podle sebe. Včela se brání a rojením utíká z „polepšovny“ pryč, řečeno z mé strany. Včela vidí ultrafialově, rozliší barvu. Vidí, že je každá barva jiná, ale nevidí ji jako člověk.

Barevné úly si včelař dělá hlavně kvůli sobě, byť si myslí, že to dělá kvůli včele. Včela nelétá do svého úlu podle barvy, ale najde správné místo podle vůně a pachu své rodiny. Když úl posunete o půl metru vedle a bude třeba červený, včelka letí na původní místo a krouží až ucítí pach a vrátí se do svého úlu. Je jí jedno, jakou má úl barvu.

Navrhujete a vyrábíte či stavíte také úly. Je mezi nimi nějaký pokrok? Zkoumáte, jestli se v nich včelám líbí?

Řídili jsme se včelou a okopírovali, co jsme pochopili. Když člověk včelaří alespoň deset let a včela je jeho srdeční záležitostí, jako je tomu u mě, začne včele postupně naslouchat. Jako by jí rozuměl. Musíte přidat vlastní know-how ve spojení s přírodou.

V 80. letech jsme některé úly zkonstruovali. Vyšel jsem z toho, že včela žila v přírodě, v dutině stromu. Úly jsme typizovali asi v 85. roce, dnes je vyrábíme ve velkém. Všechna včelstva máme v těchto úlech. Jsme výrobci úlů a včelařských potřeb. Vyrábíme několik typů úlů a celý sortiment výrobků, které se vyráběly dříve v naší modifikaci. Dnes jen přizpůsobené na současnost 21. století. Z našich výroben se úly chystají, tak aby to člověk co nejméně pokazil a úly byly co nejjednodušší pro včelu.

Pyl, kašička, propolis, jed i vosk - včelí produkty pro zdraví

Jaké další produkty včela lidstvu přináší?

Například pyl z květu, který je dalším lékem a perfektní potravinou pro výživu člověka. Slouží k regeneraci organismu - fyzické i psychické.

Dalším produktem je mateří kašička. Člověk ji zná už dlouho, proslavila se v oblasti hormonální. Pokusy, které vědci dělali už v době světové války, ukázaly, že působí na organismus ženský i mužský. A to jak po stránce plodnosti, tak sexuální části života. Je to opravdu tak. V Americe dvěma skupinám samcům krys, jež byly neplodné, dávali klasickou potravu. Skupina samců, které vědci do potravy přidávali mateří kašičku, se začala rozmnožovat.

Můžeme zmínit také produktem je propolis. Dodnes ještě není úplně prozkoumán, tak jako mateří kašička. Propolis je perfektní desinfekční prostředek, používaný už v antice. Včela jej používá na vnitřní dezinfekci v úlu. Sbírá ho venku ze stromů. Dodnes neznáme jeho složení a tedy z čeho jej včela vlastně sbírá. Víme už dlouho, že je to perfektní věc na různé plísně a problémy, je protibakteriální a dobrý na ekzémy, v lidovém léčitelství také na žaludeční vředy.

Včela produkuje rovněž včelí jed. Ten se těží spíš v jiných zemích, například v Rusku. Problémem je, že u toho hodně včel umírá. Včely jsou pak hodně agresivní. S každou kapičkou žihadla pouští do éteru feromon, který signalizuje nebezpečí. Ostatní včely jej nasávají a letí bránit svoji rodinu.

Poslední surovinou je vosk, jenž včela potřebuje k přežití. Osou včelstva, aby mohlo žít, je plást z vosku. Tvoří se u mladých včel na zadečku. Říká se tomu voskové šupinky. Včela se jich musí zbavovat a staví si z nich šestihranné plástve – buňky. Do nich dává zásoby v podobě pylu a medu, a také plod, tedy vajíčka a larvičky. Včelař vosk použije částečně na obnovu díla a nadhodnotu roztaví. slouží například na výrobu svíček. Vosk nachází uplatnění také v kosmetice.

Jak si poradit s bodnutím včely?

První zásadní chybou je, když člověk žihadlo vytahuje pinzetou a zmáčkne jej. Tím z jedového váčku vpustí do rány ještě více jedu. Žihadlo je potřeba odstranit čímkoliv ostrým, buďto nehtem, nožem, dřívkem, a vyškrábnout jej do boku. Tím pádem se zamezí dalšímu vypuštění jedu. Včelka po bodnutí umírá. Jedový váček jakoby pořád dýchá - jako srdce. Každé zmáčknutí váčku do rány injektuje jed.

Po odstranění žihadla jed vymáčkneme nebo vysajeme ven, aby se ho co nejméně dostalo do tkáně. Pak nastupuje lidové léčitelství. Vyzkoušený na ránu je ocet. Někdy se dá použít ostrá cibule nebo kostky z mýdla s jelenem. Někteří lidé si pletou přirozený pud organismu s alergií. Když včela píchne a rána začne otékat, je to normální vpich a reakce organismu na včelí jed.

Pokud v okolí rány začnou vznikat různé červené pupeny a po těle naskakují fleky, pak je člověk alergický. Takových lidí je ale v naší populaci málo. Otok znamená boj mezi jedem a lidskými protilátkami. Někteří lidé mají od narození na včely protilátky.

Lidé se nemusí hystericky včelího bodnutí bát, naopak, jed patří mezi léky. Pokud máte problémy pohybového ústrojí, třeba kolen, kloubů, pak kdybyste si napíchal pět žihadel například do loketního kloubu, budete včelkám děkovat. Uleví se vám.

Med rozehřívat do 48 °C

Když med zcukernatí, stačí ho rozehřát?

Med necukernatí, med krystalizuje. Obsahuje jednoduché přírodní cukry a tím krystalizuje. Například akátové medy s nazelenalou barvou včelaři znají velmi dobře, je to nejčistší druhový med v České republice. Zpět do tekutého stavu se med dostává zahřátím. Jak říká vyhláška nebo zákon o potravinách, med je možné zahřát ve vodní lázni, kde nehrozí zhoršení jeho kvality. Teplota lázně musí být do 48 stupňů Celsia.

Někdo dává krystalizovaný med na rozpuštění do mikrovlnné trouby.

To už není správně. Pokud med chce na účely vaření, tak může. Pokud ho ale má pro konzumaci, není to správné. Vynikající je sladit kávu i čaj medem. Ale ne horký. Při vyšší teplotě by se med začal srážet.

Vzpomínáte si na nějakou veselou příhodu se včelami?

Srandovních příhod u včel asi moc není, nehodí se to k jejich vážnosti. Včela je vlastně podle zákona domácí hospodářské zvíře. Patří mezi blanokřídlý hmyz. Oproti jiným živočichům je to vážený živočich. Naši předkové nikdy neřekli, že včela chcípne, ale že umírá. Je tím dána vážnost živočicha, je to pan včela, pan trubec, paní matka a pan včelař. To je něco.

Myslíte, že při úbytku včelařů a včel hrozí nedostatek medu a že včelařské řemeslo zanikne?

Úbytek včel je a bude. Ubývá včelstev i na území České republiky. Lidé mají pokřivená jablka, je to nedostatečným opylením. V minulosti tady bylo 700 až 800 tisíc včelstev. V současnosti máme okolo 400 tisíc včelstev. Včela jako taková přináší jednu miliardu korun v národním hospodářství, aniž by si to někdo uvědomoval.

Bez včel by nebylo života. Pokud by na této planetě umřela včela, tak tady do čtyř let nebude člověk. Včela nám vytvořila podmínky, abychom zde mohli žít. Včela je 85procentní opylovač všeho živého, neboli inseminátor. Bez včel by nebylo ovoce ani ničeho dalšího.

Ubývání včelstev způsobuje, že nejsou další nástupci chovu včel. U nás se včelařství přesunuje na bázi profesionálů tvořících asi 2 procenta, jinak je to zájmová činnost. I ta dvě procenta profesionálů jsou v České republice ale hodně vidět a slyšet.

Chcete na závěr něco sdělit našim čtenářům?

Aby si každý uvědomil, že včela tady je. A aby ji hýčkal. Pro někoho je to možná odstrašující v tom, že má žihadlo, ale také má med. Je to kontra proti sobě. Sladkost srovná bolest. Když tady nebude prase vietnamské, tak tady bude jiné, ale v případě včely tady už jiná nebude a člověk umře. Aby si člověk vážil včel a uvědomil si, co pro něj včely dělají. Když včela opyluje, my dýcháme, jsou tady stromy.

Doporučuji užívat včelí produkty. Už i proto, že je užívaly tisíce generací před námi. Ty neměly žádné léky. V medu je zdraví, energie a síla.

Pokud chtějí občané konzumovat kvalitní produkty, ať konzumují české. Je to záruka kvality. Cokoliv se k nám doveze z Mexika, Argentiny, Číny nebo jiných zemí, může být plné antibiotik a různých jedů na léčení včelstev.

U nás jsou vysoce hodnocené potravinářské normy. Dokonce i Němci mají parametry včelařských norem nižší. To, co je tady, kde žijeme, je pro občana to nejlepší.

Včelařství Petr Vydra
různé druhy medů, pyl, propolis, medovina, včelí vosk, svíčky, široká škála kosmetiky a potravinových doplňků, včelařské potřeby, úly, znalec v oboru

Novobranská 521/8, Brno - město, tel.: 542 210 006,
včelařství Petr Vydra na internetu

TRAM 1, 2, 4, 9, BUS 67 - zastávka Malinovského náměstí

text a foto MaK., brnovinky