Poněkud záhadný titulek informuje o jedné mimořádné příležitosti. Ale musíme začít historií pohybu. V 19. století byly hlavním dopravním prostředkem pro široké vrstvy vlastní nohy. Karel Hynek Mácha chodil přes noc z Prahy do Litoměřic a pěšky šel přes alpské průsmyky do Itálie. Tehdy to nebyl žádný až tak extrémní výkon.
Z Drahanské vysočiny do Brna pěšky
Začátkem 20. století chodili dělníci z Drahanské vysočiny pěšky na směnu do brněnských továren. Vstávali ve čtyři ráno a po cestě je čekala dvanáctihodinová směna. Ke konci 2. světové války, když přestaly jezdit nálety ohrožované vlaky, běžně chodili lidé z Brna zkratkami terénem až do Žďárských vrchů.
Dnes se velké vzdálenosti překonávají dopravními prostředky, města jsou protkána linkami městské dopravy, v domech jezdí výtahy. Změnil se náš způsob života na sedavý – díky videomédiím a IT technologiím. Sport přestal plnit svou společenskou roli a ve své rekreační podobě se stal individuální záležitostí. Povolil tak společenský tlak na jeho provozování.
Sokolování a Spartakiády
V první polovině 20. století ve vzácném volném čase lidé kolektivně „sokolovali“ v tělocvičnách na nářadí a cvičili na sokolských sletech. V druhé polovině 20. století ve volném čase, který nabyl na šíři, měli zájemci o pohyb širokou škálu příležitostí sportovního vyžití, cvičili na Spartakiádách.
Politická náplň sportu nic neměnila na jeho zdravotním účinku pro účastnící se velkou část populace. Změnily se i stravovací návyky. Na rozdíl od našich předků žijeme ve společnosti hojnosti – maso v jídelníčku není svátečním pokrmem. K tomu je třeba připočítat kouření a alkohol, dále všudypřítomný, stále se zvyšující stres. To vše se podepisuje na našem srdci a krevním systému.
Kardiovize Brno 2013
Dlouhodobě zkoumat zdravotní stav brněnské populace má projekt Kardiovize Brno 2030. Jde o preventivní projekt, který do roku 2030 bude mapovat zdravotní stav jedné desetiny Brňanů.
V Mezinárodním centru klinického výzkumu, anglickou zkratkou ICRC, ve Fakultní nemocnici u svaté Anny specialisté budou zkoumat zdravotní stav lidí vybraných svou zdravotní pojišťovnou formou pozvánky.
2 hodiny zkoumání
Po pouhé dvě hodiny bude náhodně vybraným dobrovolníkům zkoumán jejich zdravotní stav měřením krevního tlaku, srdeční aktivity prostřednictvím EKG, procentu tuku a svalstva, odhad stáří cévní stěny. Otázky zdravotníků se budou týkat i stravovacích návyků a účasti na pohybových aktivitách.
Vyšetření v hodnotě 5000 korun zdarma
Vyšetření v hodnotě 5 tisíc korun je zdarma. Jediné omezení je věk společenského vzorku Brňanů – v rozmezí 25 až 64 let. Početním cílem je získat 3 600 účastníků.
Vedoucími projektu jsou MUDr. Ondřej Sochor z Fakultní nemocnice u svaté Anny a profesor Francisco Lopez-Jimenez z americké Mayo Cliníc, autor projektu CardioVision 2020, z něhož brněnský projekt Kardiovize Brno 2030 vychází.
21 let testování
V USA v lokalitě ve státě Mayne přinesl za 21 let výsledky významným snížením úmrtnosti na kardiovaskulární choroby. Podobné projekty se stejným výsledkem probíhají v lokalitách ve Finsku v Severní Karelii, ve Velké Británii a v íránském Isfahánu.
Nebezpečný cholesterol
Pro srovnání – v ICRC do 1. srpna přivítali 855 dobrovolníků a u 800 z nich odborníci zjistili hladinu cholesterolu 5,2 jednotek, při čemž riziková hranice je 5,0 jednotek. Na závěr lze říci, že jde o jediný projekt v ČR tak dlouhodobého a významného celospolečenského dosahu.
Účastníci mají šanci dozvědět se, jaký je zdravotní stav celé populace, a uplatnit to nejdůležitější obsažené v heslu projektu – Prevence je medicínou 21. století.
Máte pozvánku? Ozvěte se
Pokud jste obdrželi pozvánku zdravotní pojišťovny na bezplatné vyšetření v rámci Kardiovize Brno 2030, přihlaste se na telefonu 603 299 683 nebo 543 185 592, případně e-mailem Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Termín vyšetření vám určí podle vašich časových možností.
Dr. Vít Pospíšil, brnovinky
Kategorie: zdraví Zobrazeno: 7336
Poněkud záhadný titulek informuje o jedné mimořádné příležitosti. Ale musíme začít historií pohybu. V 19. století byly hlavním dopravním prostředkem pro široké vrstvy vlastní nohy. Karel Hynek Mácha chodil přes noc z Prahy do Litoměřic a pěšky šel přes alpské průsmyky do Itálie. Tehdy to nebyl žádný až tak extrémní výkon.
Z Drahanské vysočiny do Brna pěšky
Začátkem 20. století chodili dělníci z Drahanské vysočiny pěšky na směnu do brněnských továren. Vstávali ve čtyři ráno a po cestě je čekala dvanáctihodinová směna. Ke konci 2. světové války, když přestaly jezdit nálety ohrožované vlaky, běžně chodili lidé z Brna zkratkami terénem až do Žďárských vrchů.
Dnes se velké vzdálenosti překonávají dopravními prostředky, města jsou protkána linkami městské dopravy, v domech jezdí výtahy. Změnil se náš způsob života na sedavý – díky videomédiím a IT technologiím. Sport přestal plnit svou společenskou roli a ve své rekreační podobě se stal individuální záležitostí. Povolil tak společenský tlak na jeho provozování.
Sokolování a Spartakiády
V první polovině 20. století ve vzácném volném čase lidé kolektivně „sokolovali“ v tělocvičnách na nářadí a cvičili na sokolských sletech. V druhé polovině 20. století ve volném čase, který nabyl na šíři, měli zájemci o pohyb širokou škálu příležitostí sportovního vyžití, cvičili na Spartakiádách.
Politická náplň sportu nic neměnila na jeho zdravotním účinku pro účastnící se velkou část populace. Změnily se i stravovací návyky. Na rozdíl od našich předků žijeme ve společnosti hojnosti – maso v jídelníčku není svátečním pokrmem. K tomu je třeba připočítat kouření a alkohol, dále všudypřítomný, stále se zvyšující stres. To vše se podepisuje na našem srdci a krevním systému.
Kardiovize Brno 2013
Dlouhodobě zkoumat zdravotní stav brněnské populace má projekt Kardiovize Brno 2030. Jde o preventivní projekt, který do roku 2030 bude mapovat zdravotní stav jedné desetiny Brňanů.
V Mezinárodním centru klinického výzkumu, anglickou zkratkou ICRC, ve Fakultní nemocnici u svaté Anny specialisté budou zkoumat zdravotní stav lidí vybraných svou zdravotní pojišťovnou formou pozvánky.
2 hodiny zkoumání
Po pouhé dvě hodiny bude náhodně vybraným dobrovolníkům zkoumán jejich zdravotní stav měřením krevního tlaku, srdeční aktivity prostřednictvím EKG, procentu tuku a svalstva, odhad stáří cévní stěny. Otázky zdravotníků se budou týkat i stravovacích návyků a účasti na pohybových aktivitách.
Vyšetření v hodnotě 5000 korun zdarma
Vyšetření v hodnotě 5 tisíc korun je zdarma. Jediné omezení je věk společenského vzorku Brňanů – v rozmezí 25 až 64 let. Početním cílem je získat 3 600 účastníků.
Vedoucími projektu jsou MUDr. Ondřej Sochor z Fakultní nemocnice u svaté Anny a profesor Francisco Lopez-Jimenez z americké Mayo Cliníc, autor projektu CardioVision 2020, z něhož brněnský projekt Kardiovize Brno 2030 vychází.
21 let testování
V USA v lokalitě ve státě Mayne přinesl za 21 let výsledky významným snížením úmrtnosti na kardiovaskulární choroby. Podobné projekty se stejným výsledkem probíhají v lokalitách ve Finsku v Severní Karelii, ve Velké Británii a v íránském Isfahánu.
Nebezpečný cholesterol
Pro srovnání – v ICRC do 1. srpna přivítali 855 dobrovolníků a u 800 z nich odborníci zjistili hladinu cholesterolu 5,2 jednotek, při čemž riziková hranice je 5,0 jednotek. Na závěr lze říci, že jde o jediný projekt v ČR tak dlouhodobého a významného celospolečenského dosahu.
Účastníci mají šanci dozvědět se, jaký je zdravotní stav celé populace, a uplatnit to nejdůležitější obsažené v heslu projektu – Prevence je medicínou 21. století.
Máte pozvánku? Ozvěte se
Pokud jste obdrželi pozvánku zdravotní pojišťovny na bezplatné vyšetření v rámci Kardiovize Brno 2030, přihlaste se na telefonu 603 299 683 nebo 543 185 592, případně e-mailem Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Termín vyšetření vám určí podle vašich časových možností.
Dr. Vít Pospíšil, brnovinky